Brazílie je zemí, kde se mísí evropské, africké a původní indiánské vlivy, a to v jídle, hudbě, náboženství i každodenním životě.
Výsledkem je temperamentní, barevná a velmi živá kultura, kde hraje velkou roli hudba, tanec, rodina a společné oslavy. Samba, fotbal a karneval jsou jen špičkou ledovce toho, co Brazilci považují za vlastní.
Brazilci bývají vnímáni jako velmi srdeční, otevření, temperamentní a emotivní – nebojí se fyzického kontaktu, rádi se smějí a běžně vedou živé debaty i na ulici.
Čas vnímají spíše flexibilněji než ve střední Evropě, takže drobné zpoždění nebývá ničím výjimečným, zejména při neformálních schůzkách. V Brazílii platí, že Brazilci se nepřizpůsobují času, nýbrž čas se přizpůsobuje jim.
Při prvním setkání se obvykle podává ruka, u bližších přátel jsou běžné objetí a polibky na tvář (jejich počet se liší podle regionu). V oficiálnějších situacích se používá oslovení „senhor/senhora“ + příjmení, v běžném životě ale rychle přecházejí k tykání a oslovování jménem. Na schůzku do města či restaurace je vhodné oblečení spíše ležérně elegantní, do kostelů by měli turisté volit střídmější oblečení s pokrytými rameny.
Brazilci milují hudbu a tanec a často se říká, že patří mezi nejmuzikálnější národy světa. Díky africkým kořenům je společenský život úzce spjat s rytmem – hudba a tanec patří k oslavám, karnevalům i běžným večerům v barech a na ulicích.
Nejznámějšími styly jsou samba a z ní vycházející uvolněnější pagode, které tvoří hudební kulisu karnevalu i mnoha místních slavností. Velmi populární je také jemnější bossa nova z 50. let 20. století, spojená se jmény jako Tom Jobim a Vinicius de Moraes. Významnou stopu zanechalo i hnutí Tropicália (Tropicalismo), které spojilo tradiční brazilskou hudbu s rockem a moderními prvky a proslavili ho umělci jako Gilberto Gil nebo Caetano Veloso.
S hudbou a tancem jsou v Brazílii úzce spjaty také svátky a slavnosti. Mezi nejdůležitější patří Nový rok (1. ledna), Den nezávislosti (7. září), Svátek práce (1. května), Den Panny Marie z Aparecidy (12. října) – patronky Brazílie, Památka zesnulých (2. listopadu), Den vyhlášení republiky (15. listopadu) a Vánoce (25. prosince).
Nejslavnější událostí roku je karneval, který se koná několik dní před Popeleční středou, obvykle na přelomu února a března. V Riu vrcholí velkolepými průvody sambových škol na sambodromu, v Salvadoru či Recife se slaví hlavně na ulicích v podobě průvodů a hudebních bloků.
Kromě karnevalu se po celé zemi konají také další výrazné festivaly – například lednové a únorové náboženské slavnosti Festa de Iemanjá u moře nebo Folia/Terno de Reis spojená se Svátkem Tří králů. V různých regionech se přidávají indiánské oslavy, lidové poutě a letní festivaly, které Brazílii dodávají její jedinečnou, živou atmosféru.
Většina Brazilců se hlásí ke křesťanství, především k římskokatolické církvi, rychle rostou i evangelikální církve. Významnou roli hrají také afrobrazilská náboženství, například candomblé a umbanda, která kombinují prvky afrických kultů, katolictví a spiritismu. Náboženství se často promítá do každodenního života – v podobě procesí, svátků patronů, uctívání svatých i lidových tradic.

Brazilci jsou zvyklí na živé, někdy i dost hlučné prostředí, a běžně mluví nahlas a gestikulují – to ale neznamená konflikt, spíše temperament.
Turisté by měli respektovat osobní i náboženské symboly, nefotit lidi bez dovolení (zejména v chudších čtvrtích a v chrámech) a dávat si pozor na cennosti, které je lepší nemít okatě na očích. Přátelské vystupování, úsměv a pár slov portugalsky obvykle otevírají dveře i srdce.
Mohlo by se vám líbit
Ocenění udělená odborným časopisem TTG:
Několikanásobný nejlepší touroperátor pro Ameriku
a nejlepší touroperátor pro Asii, Austrálii a Oceánii.
Pravidelně mezi nejlepšími třemi CK pro subsaharskou Afriku
a pro cestování za kulturou, památkami a dobrodružstvím.
Copyright © 1994 - 2025 Cestovní kancelář ESO travel a.s., všechna práva vyhrazena | Zásady ochrany osobních údajů | Nastavení cookies Aira GROUP, Outsourcing IT