Špicberky - plavba
02. 07. - 12. 07. 2019
  • 02. 07. - 12. 07. 2019
  • 04. 07. - 14. 07. 2019
  • 13. 07. - 23. 07. 2019
  • 22. 07. - 01. 08. 2019
  • 31. 07. - 10. 08. 2019
  • 09. 08. - 19. 08. 2019
  • 16. 08. - 26. 08. 2019
11 dní
1
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
177 000 Kč

Špicberky - plavba

Prozkoumáte ledové útvary, uvidíte telící se ledovce, navštívíte nejsevernější osadu naší planety a potkáte spousty ledních medvědů!

Itinerář zájezdu

  • 1. den PRAHA – OSLO
    Odlet do Osla, po příletu transfer do hotelu, ubytování, volno.
  • 2. den OSLO – LONGYEARBYEN
    Odlet na Špicberky. Pokud čas dovolí, procházka po městě či návštěva Polárního muzea. V podvečer nalodění na loď Plancius a vyplutí z Isfjordu na sever.
  • den KROSSFJORD – NY ALESUND
    Plavba směrem k severu podél pobřeží, zakotvení v Krossfjordu, výlet na zodiacích k telícímu se ledovci. Možnost pozorování polárních lišek, ptactva (především alkounů) a tuleňů. Odpoledne plavba do nejsevernější osady světa Ny Alesund, návštěva ptačích kolonií v blízkosti místa startu vzducholodi Italia při památném pokusu o dobytí severního pólu, kterého se účastnil i náš polárník František Běhounek. V okolí vesnice jsou sezónní hnízdiště bernošky bělolící, rybáků dlouhoocasých nebo husy krátkozobé.
  • 4. den LIEFDEFJORD – ANDOYA – MONACO
    Plavba do ústí Liefdefjordu a vylodění v zálivu Andoya, procházka tundrou s mnoha zástupci arktické fauny. Pokračování v plavbě fjordem k čelu ledovce Monaco, oblíbenému místu výskytu ledních medvědů a jejich kořisti – tuleňů.
  • 5. den PHIPPSØYA – SEVEN ISLANDS
    Na souostroví Seven Islands, 540 km od Severního pólu, dosáhneme nejsevernějšího bodu naší expedice. V oblasti se vyskytují lední medvědi, racek sněžný a racek růžový, které budeme pozorovat, než obrátíme jihozápadním směrem.
  • 6. den PHIPPSØYA – SEVEN ISLANDS
    Malý ostrov Laagøya má jedinečnou lagunu, která poskytuje ideální letní prostřední pro početnou kolonii mrožů. I ve fjordu Sorg jsou mroži častými návštěvníky. Jsou zde hroby velrybářů ze 17. století. Během výsadku možná narazíte na rodinky bělokura horského.
  • 7. den HINLOPEN – ALKEFJELLET – NORDASTLANDET
    Plavba úžinou Hinlopen s možností hojného výskytu tuleňů a ledních medvědů. Zastávka ve scénické ptačí kolonii alkounů velkých Alkefjellet, obklopené čedičovými stěnami a ledopády. Večerní vylodění v zátoce Augustabukta na ostrově Nordaustlandet, kde lze narazit na husy krátkozobé ale také polární sobi.
  • 8. den BARENTSØYA – EDGESØYA
    V zálivu Freemansundet na místě Sundeset stojí bývalý lovecký srub, jenž krátce navštívíme, než se vydáme po stopách bernešek a sobů. Později se v zátoce Diskobukt u ostrova Edgeøya vydáme v zodiacích na pláž, na níž jsou roztroušeny kmeny stromů a velrybí kosti až ze Sibiře. V okolních skaliscích hnízdní alkouni, racci tříprstí a racci šedí. Na úpatí hor také často hlídkují polární lišky a lední medvědi.
  • 9. den HORNSUND
    Ráno se probudíme mezi horami tyčícími se v zálivu Hornsund na jihu West Spitsbergen – největšího ostrova. Vrcholek Hornsundtind dosahuje 1.431 m a okolní Bautaen dokládají původ jména souostroví Spitsbergen, tedy špičaté hory. V blízkém okolí je na 14 ledovců a pobřežní vody brázdí tuleni.
  • 10. den AHLSTRANDHALVØYA – RECHERCHEFJORDEN
    Ranní výsadek v ústí fjordu Van Keulenfjorden. K zamyšlení nad vztahem k přírodě nás mohou inspirovat hromady kostí běluhy, které tu zbyly po bezmyšlenkovém masakrování tohoto tvora v 19. století. Ve fjordu Recherchefjorden se vydáme do tundry za sobi.
  • 11. den LONGYEARBYEN – OSLO – PRAHA
    Připlutí do Longyearbyenu, velmi časný ranní transfer na letiště, odlet do Prahy. Přílet do Prahy.

Termíny a ceny

Termín Stav Počet dní Osoby
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
Cena
31. 07. - 10. 08. 2018 uzavřeno 11 dní / 10 nocí 1 183 990,-
10. 08. - 20. 08. 2018 uzavřeno 11 dní / 10 nocí 1 183 990,-
19. 08. - 29. 08. 2018 uzavřeno 11 dní / 10 nocí 1 183 990,-
02. 07. - 12. 07. 2019 volno 11 dní / 9 nocí 1 177 000,-
04. 07. - 14. 07. 2019 volno 11 dní / 9 nocí 1 177 000,-
13. 07. - 23. 07. 2019 volno 11 dní / 9 nocí 1 177 000,-
22. 07. - 01. 08. 2019 volno 11 dní / 9 nocí 1 177 000,-
31. 07. - 10. 08. 2019 volno 11 dní / 9 nocí 1 177 000,-
09. 08. - 19. 08. 2019 volno 11 dní / 9 nocí 1 177 000,-
16. 08. - 26. 08. 2019 volno 11 dní / 9 nocí 1 177 000,-
Zobrazit všechny termíny

Cena zahrnuje:

  • leteckou přepravu včetně letištních tax
  • plavba (9 nocí) dle programu s plnou penzí
  • 1x noc v Oslu v letištním hotelu 4* se snídaní
  • veškerý odborný program na lodi
  • všechny výsadky a výlety během plavby (mimo kajaky, kempování, potápění apod.)
  • zapůjčení zateplené vodotěsné obuvi na výsadky po dobu expedice
  • transfery v Longyearbyenu

Cena nezahrnuje:

  • fakultativní výlety a aktivity
  • českého průvodce
  • Spropitné

 

Další informace:

Poznámka: Vzhledem k expedičnímu charakteru cesty je program orientační a konkrét ní trasa, její části nebo její pořadí se může měnit na základ ě aktuálních povětrnostních, ledových a jiných podmínek. Rozhodující slovo má vždy kapitán lodi. Nepodaří-li se souostroví obeplout podle plánu, vydá se výprava náhradní trasou do severovýchodních či jihovýchodních oblastí Špicberků. (Pravděpodobnost absolvování trasy dle plánu: 1. polovina července 30 %, 2 . polovina července 60 %, srpen 90 – 95 %.)

Informace o ceně:

V termínu 13.07 - 23.07. a 31.07 - 10.08. 2018 plavba na lodi Ortelius.
NA TENTO ZÁJEZD SE NEVZTAHUJÍ ŽÁDNÉ SLEVY

Chcete zájezd upravit nebo zpracovat jako individuální cestu?

Máte zájem o dovolenou, ale nemáte teď čas řešit detaily?
Pošlete nám kontakt a napište, kdy se vám máme ozvat. Rádi vám poradíme.

  • 1. PRAHA – OSLO
    Odlet do Osla, po příletu transfer do hotelu, ubytování, volno.
  • 2. OSLO – LONGYEARBYEN
    Odlet na Špicberky. Pokud čas dovolí, procházka po městě či návštěva Polárního muzea. V podvečer nalodění na loď Plancius a vyplutí z Isfjordu na sever.
  •   KROSSFJORD – NY ALESUND
    Plavba směrem k severu podél pobřeží, zakotvení v Krossfjordu, výlet na zodiacích k telícímu se ledovci. Možnost pozorování polárních lišek, ptactva (především alkounů) a tuleňů. Odpoledne plavba do nejsevernější osady světa Ny Alesund, návštěva ptačích kolonií v blízkosti místa startu vzducholodi Italia při památném pokusu o dobytí severního pólu, kterého se účastnil i náš polárník František Běhounek. V okolí vesnice jsou sezónní hnízdiště bernošky bělolící, rybáků dlouhoocasých nebo husy krátkozobé.
  • 4. LIEFDEFJORD – ANDOYA – MONACO
    Plavba do ústí Liefdefjordu a vylodění v zálivu Andoya, procházka tundrou s mnoha zástupci arktické fauny. Pokračování v plavbě fjordem k čelu ledovce Monaco, oblíbenému místu výskytu ledních medvědů a jejich kořisti – tuleňů.
  • 5. PHIPPSØYA – SEVEN ISLANDS
    Na souostroví Seven Islands, 540 km od Severního pólu, dosáhneme nejsevernějšího bodu naší expedice. V oblasti se vyskytují lední medvědi, racek sněžný a racek růžový, které budeme pozorovat, než obrátíme jihozápadním směrem.
  • 6. PHIPPSØYA – SEVEN ISLANDS
    Malý ostrov Laagøya má jedinečnou lagunu, která poskytuje ideální letní prostřední pro početnou kolonii mrožů. I ve fjordu Sorg jsou mroži častými návštěvníky. Jsou zde hroby velrybářů ze 17. století. Během výsadku možná narazíte na rodinky bělokura horského.
  • 7. HINLOPEN – ALKEFJELLET – NORDASTLANDET
    Plavba úžinou Hinlopen s možností hojného výskytu tuleňů a ledních medvědů. Zastávka ve scénické ptačí kolonii alkounů velkých Alkefjellet, obklopené čedičovými stěnami a ledopády. Večerní vylodění v zátoce Augustabukta na ostrově Nordaustlandet, kde lze narazit na husy krátkozobé ale také polární sobi.
  • 8. BARENTSØYA – EDGESØYA
    V zálivu Freemansundet na místě Sundeset stojí bývalý lovecký srub, jenž krátce navštívíme, než se vydáme po stopách bernešek a sobů. Později se v zátoce Diskobukt u ostrova Edgeøya vydáme v zodiacích na pláž, na níž jsou roztroušeny kmeny stromů a velrybí kosti až ze Sibiře. V okolních skaliscích hnízdní alkouni, racci tříprstí a racci šedí. Na úpatí hor také často hlídkují polární lišky a lední medvědi.
  • 9. HORNSUND
    Ráno se probudíme mezi horami tyčícími se v zálivu Hornsund na jihu West Spitsbergen – největšího ostrova. Vrcholek Hornsundtind dosahuje 1.431 m a okolní Bautaen dokládají původ jména souostroví Spitsbergen, tedy špičaté hory. V blízkém okolí je na 14 ledovců a pobřežní vody brázdí tuleni.
  • 10. AHLSTRANDHALVØYA – RECHERCHEFJORDEN
    Ranní výsadek v ústí fjordu Van Keulenfjorden. K zamyšlení nad vztahem k přírodě nás mohou inspirovat hromady kostí běluhy, které tu zbyly po bezmyšlenkovém masakrování tohoto tvora v 19. století. Ve fjordu Recherchefjorden se vydáme do tundry za sobi.
  • 11. LONGYEARBYEN – OSLO – PRAHA
    Připlutí do Longyearbyenu, velmi časný ranní transfer na letiště, odlet do Prahy. Přílet do Prahy.

Expedice do Arktidy

Plavby do Artkidy nebo tzv. vysoké Akrtidy jsou plavbami expedičního stylu, při nichž se klade důraz na setkání s přírodou, a to jak faunou a flórou, tak arktickým ekosystémem jako celkem. Ledoborec 50 Years of Victory je aktivní lodí, která mimo velmi krátká období komerčních plaveb slouží vědeckým účelům a také jako vůdčí loď pro karavany nákladních plavidel a tankerů plujících Severním ledovým oceánem. Zařízení plavidla je pohodlné, avšak nikoliv luxusní a nelze je srovnávat s běžnými okružními plavbami. Oblast, do níž se vydáváte lze i dnes zcela právem nazývat terra incocnita. Označení expedice je tedy na místě, vzhledem k odlehlosti regionu a naprosto zásadní závislosti na aktuálních povětrnostních, přírodních a ledových podmínkách, na něž posádky expedičních lodí s pokorou hledí jako na sobě rovné "navigační důstojníky".

Obecné geografické vymezení

Geografická definice Arktidy (stejně jako protějšku Arktidy) je dána rovnoběžkou na 66°33' severní šířky obecně známou jako severní polární kruh. Na této zeměpisné šířce za zimního slunovratu slunce po 24 hodin nevyjde, za letního slunovratu naopak po 24 hodin nezapadne. Čím dále na sever se od polárního kruhu vydáte, tím delší je polární den či polární noc. Pevninské celky Arktidy tvoří – mimo oblasti kontinentální severní Evropy, Kanady Aljašky a Ruska – Kanadské arktické souostroví, Grónsko, Špicberky, Země Františka Josefa, Severní země, Nová Země, Novosibiřské ostrovy a Wrangelův ostrov. Krajinný vzorec je díky obrovské rozloze a vzájemné vzdálenosti velmi různorodý – většina povrchu Grónska je pokrytá letitou vrstvou ledu až 3.500 m silnou, zatímco hornatý terén menších a hornatých ostrovů, jakými jsou např. Země Františka Josefa má ledovou pokrývku výrazně méně rozsáhlou, vyskytují se zde však hojně ledovce. Vody Severního ledového oceánu s výjimkou Beringova moře, Labradorského moře a Dánského průlivu se rovněž nachází nad úrovní severního polárního kruhu. Centrální část Severního ledového oceánu v okolí pólu je permanentně zahalena ledovým příkrovem různé tloušťky, v zimních měsících však led může pokrýt celou jeho plochu. Výjimku tvoří některé části s teplejšími vodami, kde se vytváří táhlé trhliny v ledu zvané polynje.

Klima

Ačkoli se oblast za polárním kruhem může jevit jako homogenní klimatická oblast, opak je pravdou. Podnebí v různých oblastech osciluje mezi (v rámci polárních měřítek) mírným a vlhkým klimatem u západního pobřeží Norská a extrémně suchou mrazovou pouští grónského vnitrozemí, přičemž největší vliv na povětrnostní podmínky mají mořské proudy a jejich teplota. Příkladem budiž Barentsovo moře, u něhož leží také přístav Murmansk. Díky teplému Severoatlatickému proudu (severní větve Goflského proudu) tu vody ani v zimě nezamrzají. Zatímco v zimě klesají v Jakutsku teploty i pod –60 °C, v letních měsících stoupají v některých oblastech teploty k 20 °C. Polární oblasti, zejména vývoj ledovcové masy, je také jedním z určujících jevů globálního klimatického vzorce.

Přírodní bohatství Arktidy

Mimo nejjižnější oblasti na severu Ruska, Severní Ameriky a Skandinávie se v Arktidě nesetkáme se stromy. Letní slunce však životu v tundře poskytuje dostatek tepla a světla a jarní období je přehlídkou pestrobarevné subtilní úchvatné květeny. Nevysoký počet druhů arktického zvířectva je vyvážen jejich četnou populací. Hlavními zástupci jsou polární zajíc, vlk, liška, četné druhy ptactva, různé druhy velryb, tuleňů, mrož a vládce Arktidy – lední medvěd. Arktida je rovněž bohatá na nerosty a technologie těžby v extrémních podmínkách je v posledních letech je předmětem intenzivních výzkumů. Hlavní nerostné bohatství představují zlato, měď, nikl, diamanty, ropa, plyn či apatit.

Zajímavé přírodní jevy

Polární záře

Polární září se rozumí světelné úkazy vznikající při proniknutí slunečních částic do zemské atmosféry. Vlivem nerovností v magnetickém poli Slunce se na jeho povrchu tvoří sluneční skvrny, které uvolňují masy chladného plazmatu (tzv. protuberance), z nichž následně vzniká sluneční vítr. Setká-li se mrak částic slunečního větru s magnetickým polem Země, magnetické pole Země jeho část zachytí. Částice mraku slunečního větru pak v ionosféře reagují se zemskými atmosférickými částicemi a vzniká polární záře. Během polární záře po obloze doslova tančí světelné útvary v mnoha formách a různých odstínech zelené, červené či fialové.

Halové jevy

Jedná se o optické úkazy – světelné kruhy, oblouky, sloupy či kříže – vznikající odrazem či průchodem slunečních respektive měsíčních paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře během mrazivého počasí. Spolu s polární září byly před jejich vědeckým popsáním tyto fenomény pochopitelně interpretované šamany kmenů žijících v polárních oblastech jako okultní znamení.

Přeludy – Fata morgana

Ačkoli si většina lidí tento jev spojuje spíše s cestováním po poušti velmi často jsou tyto přeludy k vidění také na nedozírné arktické pláni. Dojde-li při bezvětří ke vzniku dvou stabilních vrstev vzduchu s rozdílnými teplotami a tudíž s rozdílným indexem lomu světla, vytvoří se na hranici obou vrstev podmínky pro téměř úplný odraz světla – čili zrcadlo. Výsledkem je zobrazení objektů v dohledu pozorovatele, které jsou ve skutečnosti skryté za horizontem (lodí, ostrovů apod.). Legendy praví, že právě tímto jevem se nechal vést Erik Rudovous při své objevitelské výpravě ke Grónsku.

Objevování Arktidy

První zdokumentovaná výprava do severních polárních oblastí je připisována řeckému obchodníkovi Pýtheási z Massalie z dob kolem roku 325 před Kristem, který se tehdy vydal objevovat nová území pro obchod s plánem dosáhnout země Thúlé. Následovaly výpravy irských mnichů k oblastem kolem Islandu a Faerských ostrovů, které a koncem 9. století začaly vytlačovat skandinávské výpravy v čele se zmíněným Erikem Rudovousem, jehož k výpravě dohnala životní nutnost. Kvůli vraždám byl z Norska a následně z Islandu poslán do vyhnanství a musel si hledat nový život jinde.Skandinávci dále pokračovali v pionýrských výpravách a byli od 16. století následováni mnohými ruskými výpravami a dalšími mořeplavci a dobrodruhy, jako například Richard Chansler (dosáhl mysu Nordkapp), Steven Barrow (Nová Země) či Willem Barents, který výrazně přispěl k poznání celé severovýchodní oblasti Arktidy. Ruský zájem o arktický region se zvýšil v 18. století, kdy bylo vysláno několik průzkumných výprav s vědeckými úkoly na Sibiř a dálný východ včele s Vitusem Beringem a jeho dvěma expedicemi na Kamčatku s důrazem na probádání sibiřského pobřeží. Průlomové byly také expedice finského barona Adolfa Erika Nordenskjolda, který 1878 – 1879 jako první proplul tzv. Severovýchodní cestou (z Murmansku na Dálný východ), a Nora Roalda Amundsena, který se propletl mezi ostrovy kanadské Arktidy a proplul tak tzv. Severozápadní cestou (1903 – 1906). Ve 20. století přišel věk technologicky vyspělých ledoborců, jejichž využití pro vedení karavan nákladních lodí vodami Severního ledového oceánu se od proplutí ledoborců Alexander Sibirjakov a Fedor Litke z Archandělska do Beringovy úžiny a zpět stalo běžnou součástí námořní dopravy.

Dobývání severního pólu

Ačkoli se lidstvo již od 16. století opíralo o teorii, že severní pól neleží na pevnině, nýbrž na moři, na první významné pokusy najít a dosáhnout tohoto magického bodu se čekalo až do první poloviny 19. století. Všechny ale narazily na stejnou nepřekonatelnou překážku – souvislou neprostupnou ledovou masu. Až roku 1893 (expedice trvala 1893 – 1896) se výprava Fridtjova Nansena vydala mezi kry, kde Nansen nechal svou loď Fram zamrznout a driftovat směrem k severu. Když usoudil, že je se nachází v nejbližším možném místě k póu, vydal se spolu s Hjalmarem Johansenem na lyžích dosáhnout vysněného cíle. Nakonec se jim to nepodařilo a v dubnu roku 1895 se rozhodli pro návrat.Cesta zpět trvala déle než rok, přičemž se oba zachránili jen dílem neuvěřitelné náhody. Kajak, který si dobrodruzi zbudovali, napadl jednoho červnového dne roku 1896 mrož. Během nucené zastávky na mysu Flora v jižní části Země Františka Josefa měl Nansen dojem, že slyší v dálce štěkot psa a lidské hlasy. Nechtěl ponechat nic náhodě a nakonec po sluchu došel až k britskému polárníkovi Fredericu Jacksonovi, který prováděl průzkum terénu. Nepravděpodobnost takového setkání zpočátku způsobila značnou váhavost v komunikaci. Po chvíli přemýšlení se Jackson s jistotou zeptal: "Vy jste Nansen, že ano?" Norova kladná odpověď prolomila ledy a cesta zpět do vlasti, jakož i setkání s posádkou lodi Fram byla triumfem celé výpravy. Další pokusy o dobytí severního pólu na sebe nenechali dlouho čekat. Frederick Cook (1908) však nebyl schopen dosažení pólu hodnověrně doložit a výprava Roberta Pearyho (1909) stejně jako přelet pólu Richarda E. Byrda vyvolávají mnohé kontroverze. Za první přesvědčivé a vědeckou obcí ověřené dosažení koordináty 90° severní šířky se proto považuje Amundsenův přelet pólu ve vzducholodi Norge z 12. května 1926. Přelomovou událostí na při dobývání a výzkumu nejbližšího okolí severního pólu bylo zřízení první dočasné stanice Sovětským svazem pod vedením Ivana Papanina. Mise mezi roky 1937 a 1938 trvala devět měsíců, díky oceánskému driftu urazila vzdálenost 2.850 km a založila dlouhou tradici těchto stanic, od roku 1954 – 1991 vysílaných každoročně. Takto rozsáhlý a kontinuální výzkum Arktidy nemá srovnání a i když byl po rozpadu SSSR obnoven až v roce 2003, je stále svým rozsahem naprosto jedinečný.

Špicberky

Souostroví Špicberky (norsky Svalbard) leží mezi 74. a 81. severní rovnoběžkou a je více než z poloviny pokryto ledovci, přičemž arktická vegetace pokrývá jen zhruba desetinu území. I přesto je pevnina a vody kolem souostroví obýváno hojně několika zástupci arktické fauny v čele s ledními medvědy a mroži. Skandinávští námořníci při loveckých výpravách se do této oblasti vydávali již od 12. století, ačkoli z jejich záznamů nelze s jistotou vyvodit, že se tehdy skutečně připlouvali k břehům Špicberk a existují pouze dohady, že se při těchto výpravách mohlo jednat také o východní části Grónska či ostrov Jan Mayen. Prvním neoddiskutovatelným objevitelem tak zůstává holandský polární pionýr Willem Barents, který sem doplul při svém pokusu o nalezení Severovýchodní arktické cesty (podél Sibiře k Aljašce). Od té doby bylo souostroví především cílem lovců velryb a mrožů. Lovci se zástavou holandské, britské, ruské či dánské koruny se snažili uplatňovat nároky na tehdy bohaté vody kolem ostrovů. Koncem 19. století zde však byly objeveny zásoby uhlí a spolu s průmyslovými investicemi na Špicberky začalo mířit stále více objevitelských expedicí, ať už z cílem objevit nová působiště pro své sponzory nebo z cílem dobýt severní pól. Neutuchající přetahovanou o uzemní nároky nad tehdy již ekonomicky lukrativním souostrovím ukončila až Špicberská dohoda z roku 1920 podepsaná v Paříži. Za druhé světové války však téměř veškerá populace Špicberky opustila a ostrovy tak padly téměř zadarmo do rukou Německé říše. Norsko následně po válce odmítlo nabídku společné vojenské obrany ostrovů a ačkoli se 1947 stalo členem NATO, Rusko zde udržovalo civilní vědecké stanice, aby zabránilo vojenskému využití ostrovů západními mocnostmi. V dnešní době jsou Špicberky stále významné území pro výzkumy různých zaměření, těžbu uhlí a v neposlední řadě cílem turistických expedicí.

Cestovní doklady

Pro cestu je nutný cestovní pas platný ještě minimálně 6 měsíců po plánovaném ukončení expedice

Počasí během expedice

Ačkoli leží Špicberky daleko za polárním kruhem, moře zde mimo severních oblastí většinou nezamrzá. Ostrovy jsou z 60 % pokryté ledovci nebo sněžnými pláněmi. Místní arktické podnebí ovlivňuje Severní Atlantik. Průměrná teplota se pohybuje mezi plus deseti a mínus čtyřiceti.

Měsíc                                                          I.    II.    III.   IV.  V.  VI. VII. VIII. IX.  X.  XI.   XII.
Průměrná teplota vzduchu / den °C     -12  -13  -15  -11  -4   3    7     6     2   -3   -6   -10
Průměrná teplota vody °C                       9     4     5     6    4   8  10   16   32  18  15    11
Průměrné měsíční srážky (mm)              0    0    12   24  24  24  24   24  17  11    0     0

Oblečení

„Neexistuje žádné špatné počasí, pouze špatné oblečení“ zní praxí osvědčené polárnické rčení. Základní pravidla jsou tato:

  • Vyvarovat se provlhnutí (ať už propocením, promáčením deštěm, namočením nohou, či ostřikem mořskou sprškou)
  • Vrstevnaté oblečení: Je lepší mít několik vrstev na sobě než jeden těžký svetr. Vzduch chycený mezi vrstvami je vynikajícím izolátorem.
  • Větrný faktor zesiluje chlad několikanásobně. Již mírný vítr o rychlosti kolem 6 km/h dokáže odvést z těla šestkrát více tepla než stejně studený, ale klidný vzduch.
  • Největší ztráty tepla jsou z končetin, teplé rukavice a pořádné boty (viz odstavec „Boty na výsadky“) jsou nezbytností.
  • Ztráty tepla hlavou jsou také velmi význačné, není tedy radno ven vycházet bez čepice. Ideální jsou takové čepice, které lze přetáhnout přes uši. Při chůzi proti větru se hodí i šátek, kterým lze zakrýt obličej.
  • Ideálním oděvním materiálem pod svrchní vrstvu je vlna, hedvábí či fleece, materiály, které jsou schopny zadržet hodně vzduchu. Bavlna se příliš nehodí.
  • Jak řečeno výše, je nutné se vyvarovat provlhnutí a chránit se proti větru. Svrchní vrstva oblečení tedy musí být nepromokavá a větrutěsná. Dnešní oblečení do přírody, které je nepromokavé, splňuje i požadavek ochrany proti větru. Ideální je oblečení s prodyšnou membránou (nebo zátěrem – méně trvanlivé) jako například GoreTex, Hyvent, Gelanots apodbně.
  • Velmi důležitou součástí vybavení jsou také vhodné rukavice. Dobrým vodítkem je používat stejné rukavice, které byste nosili například na lyžích. Mimo dobré tepelně-izolační vlastnosti je zcela zásadní, aby Vás rukavice (podobně jako bunda a kalhoty) dokázaly ochránit před větrem a deštěm či sněžením. NENÍ NIC HORŠÍHO, než když při první plavbě na zodiaku v Arktidě zjistíte, že Vaše extra silné fleecové či jiné rukavice na člunu lehce profouknou a promoknou.

Vzhledem k tomu, že se povětrnostní podmínky se v těchto oblastech rychle mění, ujistěte se, že jste vybaveni in do nejhoršího počasí.

Nutné součásti vybavení

vysoké holiny s dobrou protiskluzovou podrážkou

pevné, kotníkové boty na túry a do sněžnic s vodotěsnou membránou (Goretex apod.)

návleky na boty (přes boty a lýtka) pro případné překročení menších toků či projití mělkým sněhem, menšími potoky či mokrou vegetací tundry

batoh o objemu 25 l

láhev na vodu 1 l

funkční spodní prádlo

1 – 2 xfleece bunda či vesta

péřová bunda

voděodolnou svrchní budnu a kalhoty (nejlépe s prodyšnou membránou, např. Goretex apod.)

kalhoty na pěší túry (trekking)

teplou čepici

nákrčník

spodní teplé rukavice (fleece apod.)

teplé rukavice nebo palčáky

silné teplé svrchní ponožky (vlna, syntetické materiály)

spodní jemné ponožky (zabraňují vzniku puchýřů)

dobré sluneční brýle s ochranou proti UV záření

krém na opalování

popruhy k připevnění sněžnic na batoh

vodotěsnou kabelku či sáček na fotoaparát či další elektroniku, kterou budete mít u sebe během výletů

Další důležité předměty, které doporučujeme vzít s sebou

hole na chození

dalekohled

termoska

Následující vybavení poskytne poskytovatel expedice Oceanwide Expedition

zateplené vysoké holiny pro výsadky a výlety

sněžnice

Důležitá poznámka

Nedoporučujeme brát s sebou bavlněné oblečení jakéhokoli druhu či použití. Během výletu, zejména při námaze a pocení bavlna nasává vlhkost, kterou neuvolní. Takto absorbovaná vlhkost v chladném počasí na těle zchladne a přispívá k tepelným ztrátám během pobytu v přírodě.

Boty na výsadky

Gumové vysoké zateplené holínky jsou základní výbavou při výsadcích na pevninu ze Zodiaků. Jako vhodné se příliš neosvědčují běžné holínky zemědělského typu z umělé pryže, a to proto, že snadno prochladnou. Nabídka vhodných holínek je u nás relativně omezená, nejlépe se porozhlédnout v pracovní obuvi či v rybářských potřebách. Výška bot by měla být alespoň do poloviny lýtek, lépe výše. Holínky Vám nebudou  sloužit k mnohahodinovému stání v ledové vodě (běžná reakce na poptávku v rybářských prodejnách), pouze při vylodění na krátké přebrodění ke břehu. Voda většinou sahá někam ke kotníkům, vlny nebývají. Další důležitý efekt holínek je snadná omyvatelnost od nánosů přírodnin, které se na obuvi během výsadku uchytí.

Časová zóna

Špicberky se nacházejí ve stejném časovém pásmu jako Česká republika.

Na palubě

Oblečení

Oblečení na lodi je neformální, odpovídající expedičnímu charakteru výpravy. Je dobré mít při ruce vždy teplé venkovní oblečení pro případ náhlého spatření velryb či jiného úkazu, který bude oznámen palubním rozhlasem. Loď je pohodlně vytápěna, na venkovní palubě je však zima, větrno a kluzko. Mezi lodní služby patří i praní prádla tak jako v běžném hotelu, ceny však odpovídají odlehlosti.

Dalekohled, fotoaparáty, kamera

Příroda si i zde jako jinde turistů nevšímá a žije si svým životem. Chcete-li pořídit dobré snímky či videa, je radno mít fotoaparáty a kamery při ruce, neboť štěstí přeje připraveným. Často se stane, že velryba, vorvaňovci či ptáci, pohybující se kolem lodi, se ukáží pouze na několik málo chvil a než se vrátíte s vybavením v ruce z kajuty, jsou opět pryč. Velmi cennou součástí výstroje je dalekohled, neboť vzdálenosti od lodi, v nichž se nám arktická fauna zjevuje mohou být různé. Toto platí dvojnásob u ptáků.

Obuv

Nejvhodnější obuv pro pohyb na palubě by měla být pohodlná, zároveň však pevná a nejlépe s protiskluzovou podrážkou, neboť i zde v případě náhlého spatření velryb či jiného úkazu, který bude oznámen palubním rozhlasem, je nejlépe tyto úkazy pozorovat z paluby lodě.

Stravování

Plná penze na lodi je vesměs ve stylu mezinárodní kuchyně, tj. běžné evropské speciality. Nelze však očekávat kulinářské hody jako na luxusních oceánských plavbách v teplých mořích. Snídaně se podávají od 7.30 hod., oběd ve 12.30 hod. a večeřeve  19.00 hod.

Bar

Bar je místem, kde se v uvolněné atmosféře můžete setkat s ostatními účastníky a se sklenkou oblíbeného nápoje vstřebávat zážitky a dojmy nabyté během výsadků. V "Observation lounge" jsou 24 h denně k dispozici zdarma voda, káva a čaj.

Prádelní služba

Za poplatek je možno nechat si vyprat oblečení. Formuláře jsou na kajutách k dispozici. Prádlo se k praní odevzdává ráno a prádelní služba je vrací vyprané během 48 hodin.

Trezor

V lodním trezoru je možno uložit v omezené míře Vaše cennosti. Informujte se na recepci lodi.

Elektřina

Elektrické zásuvky na palubě jsou evropského typu s dvěmi kulatými zdířkami. Napětí je 220 V, 50 Hz.

Peníze na lodi a na pevnině

Na lodi se používá americký dolar a Euro. Ceník služeb a pochutin je ovšem v Euro. Nealkoholické nápoje, pivo (0,33 l) a víno stojí cca. 2,50 EUR, láhev vína dle druhu 15 – 25 EUR a lihoviny 3,50 – 4,00 EUR za sklenku (0,04 l).

Jazyk

Jednacím jazykem na lodi je angličtina, s členy posádky je možno se domluvit rusky (po pravdě řečeno je posádka velmi ráda, může-li si pohovořit po slovansku).

Kreditní karty

Lze platit kartami VISA či MasterCard či EuroCard. Platby na kreditní kartu jsou převáděny na Euro.

Spropitné

Na lodích bývá zvykem na závěr odměnit služby posádky jednorázovým spropitným, o které se posádka podělí. Dávání spropitného je osobním rozhodnutím a jeho výše závisí na Vaší úvaze. Nicméně vzhledem k početnosti posádky je za přiměřenou výši považováno zhruba 15 EUR/osoba/den.

Kapitánský můstek

Kapitánský můstek je otevřen pro veřejnost téměř nepřetržitě. Můstek je pro návštěvníky uzavřen pokud je loď v přístavu, či v případě rozbouřeného moře. Prosím, dbejte na můstku pokynů posádky. Levá strana můstku ve směru plavby (tzv. přístavní bok – port side) je pracovním územím, prosíme, bez dovolení do této části můstku nevstupujte. Podle lodní etikety se na můstek nevnáší jídlo a pití, zvláště alkohol. Chůze bez bot je též na můstku poněkud proti zvyklostem. Podle staré námořnické tradice se na celé lodi nehvízdá a nepíská, podle pověry se tím přivolává vítr a bouře.

Kouření

Vnitřní prostory lodi jsou nekuřácké, na otevřené palubě je kouření povoleno, odhazovat nedopalky do moře je ovšem zakázáno. Kouření je přísně zakázáno v blízkosti nafukovacích člunů Zodiac a palivových nádrží.

Cvičný poplach

Podle mezinárodních předpisů se musí během prvních 24 hodin plavby uskutečnit cvičný poplach. Cvičný poplach se bere vážně a je pro každého cestujícího povinný. V každé kajutě je umístěna cedule, na níž je uvedeno, ke kterému záchrannému člunu se mají cestující v této kabině v případě poplachu dostavit. V kajutě se též nachází jedna záchranná vesta pro každého cestujícího. K vestě patří píšťalka a automatické světlo, které se aktivuje při styku s vodou. Poplašným signálem je sedm krátkých zatroubení lodní sirénou, po nichž následuje dlouhé zatroubení. Tento signál se může po sobě několikrát opakovat. Po signálu je nutno se okamžitě dostavit do své kabiny a s teplým oblečením a záchrannou vestou se dostavit k příslušnému záchrannému člunu. Jelikož se cvičení koná během plavby jen jednou, uslyšíte-li signál podruhé některý další den, pak se jedná již o poplach ostrý! Postupujte stejně jako při nácviku, zachovejte klid a rozvahu a vyčkejte pokynů posádky.

Zdravotní péče

Lékařské kapacity jsou velice omezené, na lodi se nachází ošetřovna a expediční lékař, který je schopen v případě nouze poskytnout první pomoc. Pojištění zdravotnických výloh je rozhodně doporučeno, přesvědčte se však, že Vaše pojistka pokrývá i cestu do Arktidy (většina pojišťoven tuto eventualitu nebere při pojištění v potaz).

Typický den na palubě

Den začíná budíčkem a snídaní v lodní jídelně. Předchozího večera se koná stručný nástin dnešního programu, písemný itinerář obdržíte od kapitána před snídaní přímo do Vaší kajuty. Během plavby Drakovým průlivem probíhají po celý den odborné přednášky k programu. Během dní na kontinentu se vedoucí expedice snaží, abyste co nejvíce času na strávili na výsadcích. Po snídani tedy následuje první vylodění toho dne pomocí člunů Zodiac. Vylodění je avizováno palubním rozhlasem zhruba 15 minut před začátkem. Před výstupem z lodi je nutno učinit záznam otočením Vašeho lodního čísla v chodbě u vstupu na palubu, po návratu toto číslo vracíte zpět do původní polohy. Jedno vylodění trvá obvykle 2 – 4 hodiny. Po návratu na palubu následuje krátká siesta, poté oběd. Po obědě se koná obvykle druhé vylodění, případně je možno pozorovat scenérii podél plavební trasy, tu a tam tuleně na kře či velryby na otevřeném moři. Po večeři je možno do baru, lodní knihovny, či díky polárnímu dni dále pozorovat arktickou scenérii.

Zdravotní rizika

Jelikož je území Arktidy prosté většiny běžných choroboplodných zárodků, tak riziko běžných infekčních nemocí příliš nehrozí. Hlavními zdravotními riziky jsou:

Sluneční záření – sluneční záření je velmi intenzivní i při podmračených dnech. Díky odrazu paprsků od sněhových a ledových ploch, jakož i mořské hladiny, je intenzita ultrafialového záření srovnatelná s vysokohorskými podmínkami. Navíc se intenzita záření zvyšuje díky vlivu ozónové díry, která má své centrum právě nad Arktidou.  Používejte tudíž při pobytech mimo lodní prostory ochranné krémy a dobré sluneční brýle s ochranným UV filtrem.

Vítr a teplota – při pobytech na pevnině je potřeba brát do úvahy vítr, který znásobuje účinky nízkých teplot.

Dehydratace – arktické klima je velice suché a tělo tedy odpařuje poměrně hodně tekutin. Nezapomínejte však, že káva i čaj působí spíše kontraproduktivně díky odvodňujícímu efektu.

Nespavost – je častým problémem při arktických plavbách za téměř stálého slunečního svitu. Na druhé straně při takové životní cestě, jako je návštěva Arktidy řada cestujících raději vychutnává okolní scenérie, spát se dá ostatně i doma.

Mořská nemoc

Projevy mořské nemoci Vás mohou postihnout v oblasti mezi kontinentálním Ruskem a Zemí Františka Josefa, kde se vlivem špatného počasí mohou vyskytnout neklidné vody. Severně od tohoto souostroví již postupně začíná ledový příkrov, díky němuž je moře klidné. Prorážení ledu je na lodi sice mírně cítit, ovšem většina lidí tento fenomén po několika hodinách přestane vnímat a najdou se dokonce i tací, kterým se při prorážení ledu lépe spí. Pokud Vás postihne mořská nemoc, vězte, že se jedná o přirozenou reakci organismu na lodní pohyby. Zkušení námořníci tvrdí, že komu ještě nebylo na moři špatně, tak se zatím málo plavil. Jako osvědčené prostředky k úlevě při nevolnosti se osvědčuje pozorování obzoru a čerstvý vzduch, naopak cigarety, alkohol a zplodiny z motoru činí nevolnost horší. Preventivně se též osvědčuje střídmost v jídle. Lodní lékárnička bývá pro tyto případy dobře zásobená. V duchu hesla "štěstí přeje připraveným" doporučujeme nicméně vybavit se z vlastních zdrojů předem. Pro boj s mořskou nemocí lze doporučit osvědčený Kinedryl, homeopatikum Cocculine, žvýkačky Travel Gum či náplasti Transderm Scop které účinkují až 30 h. Nechcete-li zbytečně požívat léků, lze použít náramky Sea Band anebo čistě přírodní materiál – zázvor v jakékoli formě (bonbóny, žvýkačky, čaj, sušený zázvor apod.). Mezi používané metody boje proti mořské nemoci patří i řada obskurností, jako například pilulka acylpyrinu umístěná v pupíku, tyto metody ovšem fungují spíše silou vůle.

Nástrahy a nebezpečí

Plavba ledovým polem způsobuje, že loď může lehce provést neočekávaný pohyb do libovolného směru, Osvědčuje se tedy staré námořnické pravidlo, podle kterého by jedna ruka měla být vždy vyhrazena pro zpětné získání rovnováhy či uchopení se držadla či jiné pevné opory. Zvláštní péči je třeba věnovat dveřím a jiným pohyblivým součástem, neočekávané zabouchnutí může mít za následek lehce zlomený prst pozapomenutý na nepravém místě a podobně. Povrch vnější paluby bývá často pokryt námrazou a je tudíž kluzký. Pád přes palubu znamená téměř jistě Váš konec, jelikož doba přežití v ledových vodách Arktidy je kalkulována pouze v několika minutách.

Klaustrofobie - pro suchozemce nenavyklého na dlouhé pobyty v lodních prostorách může delší pobyt v uzavřeném lodním prostoru bez možnosti jeho opuštění znamenat poněkud klaustrofobický zážitek, je dobré si uvědomit, že se jedná vcelku o běžnou psychologickou reakci, s níž se potýkají často i mnohem drsnější nátury, a že několikadenní pobyt na turistické lodi se nedá ani vzdáleně  porovnat s ohromnou zátěží přezimování v temné Arktidě.

Na člunu Zodiac

Čluny Zodiac jsou při arktických expedicích nenahraditelné. Mají mělký ponor a šest nafukovacích oddílů, které jim poskytují ideální plovací a manévrovací vlastnosti. Při proražení jednoho či i několika oddílů mohou tyto čluny stále plavat. Pomocí těchto člunů je možno přistát i v normálně nepřístupných místech: na plážích, říčních březích, krách a podobně.

Pravidla přepravy na člunu:

  1. Vždy bezpodmínečně dodržujte pokyny obsluhy člunu.
  2. Při plavbě na sobě mějte vždy poskytnutou záchrannou vestu.
  3. Při vyloďování se z člunu přijměte nabízenou pomoc obsluhy. Použijte vždy „námořnického stisku“ – tj. vzájemného uchopení za zápěstí, nikoliv za dlaň, tento stisk je daleko pevnější než běžné podání ruky.
  4. Sebou si berte pouze jeden baťůžek na potřebné věci jako je fotoaparát, dalekohled, pláštěnka, náhradní boty atd. Snažte se mít obě ruce volné.
  5. Nikdy na Zodiacích nekuřte. Čluny jsou gumové s palivovými nádržemi, hrozí tudíž nebezpečí vznícení.
  6. Podmínky pro vylodění budou vždy oznámeny v předstihu: „mokré vylodění“ (většinou), znamená vylodění na pláži s výstupem do příbojových vln – voda sahá většinou nad kotníky; „suché vylodění“ (zřídka), znamená výstup přímo na suchou zemi. Očekávané povětrnostní podmínky budou též oznámeny v předstihu.
  7. Nikdy nevystupujte ze Zodiacu přes záď nebo příď, kterými je člun orientován k pláži. Náhlá vlna může člun pozdvihnout a nepozorného cestujícího srazit.
  8. Věci, které by neměli zvlhnout (fotoaparáty, kamery,..) je dobré mít v nepromokavém obalu. Nikdy nelze vyloučit spršku z mořské vlny či náhlou dešťovou přeháňku.
  9. Na člunu se může vždy vztyčit jen jedna osoba, při vysedání proto vstávejte postupně.

Na ostrovech a na pevnině

Řadě oblastí Arktidy byl přisouzen speciální statut, a to díky mimořádné vědecké hodnotě území z hlediska ekologického, geologického, historického či jiného. Do většiny těchto speciálních zón je vstup přísně zakázán mimo speciální povolení. Hranice zón nejsou v terénu vyznačeny, respektujte tedy prosím pokyny expediční posádky. Návštěvníci Arktidy nesmí narušovat vědecký výzkum, vědecká zařízení. Návštěvníci Arktidy jsou dále povinni být připraveni na arktické poměry tak, aby neohrožovali sami sebe a tím i případné další osoby. Záchranné akce v Arktidě nelze očekávat.

Při pohybu v terénu:

  • dodržujte bezpečnou vzdálenost od divokých živočichů jak na pevnině, tak na moři.
  • dodržujte pokyny instruktorů, nevzdalujte se bez ohlášení od skupinky
  • nevstupujte bez patřičného vybavení na ledovce a sněhová pole, vždy hrozí pád do skrytých ledovcových trhlin
  • nevstupujte do nouzových útulků (mimo skutečně nouzové situace), o použití nouzového útulku informujte nejbližší arktickou stanici případně příslušné národní úřady.
  • Nekuřte, a to zvláště v blízkosti divokých zvířat a u budov a člunů.
  • Na pevnině nejsou toalety, odskočte si vždy před vyplutím z lodi.

Chraňte divokou přírodu:

  • nekrmte, nedotýkejte se a nepřenášejte ptáky, tuleně a jiné živočichy, nepřibližujte se tak, aby musela tato zvířata změnit své chování (opustit hnízdo a podobně). Zvláštní pozornost je třeba věnovat při páření a péči o mladé.
  • Nepoškozujte rostlinstvo, k poškození mechů a lišejníků může dojít i chůzí či jízdou po mechových bochnících či lišejníky porostlých kamenech
  • Nepoužívejte zbraně, hluk omezte kvůli zvířatům na minimum
  • Nevnášejte do prostředí cizorodé rostliny, živočichy.
  • Neodhazujte odpadky (zvláště potravinové zbytky mohou obsahovat v Arktidě neznámé viry, běžné drůbeží viry by byly schopny zdecimovat během několika týdnů celou kolonii tučňáků
  • Nesbírejte přírodniny (horniny, minerály, kosti, vejce, zkameněliny či souřásti historických budov (viz celní předpisy).
  • Neryjte do kamenů nápisy i jiná graffiti.
  • Snažte se o to, aby po Vašem pobytu v Arktidě zůstalo co nejméně stop.

Ekologická nařízení a pravidla

Před odjezdem

Vzhledem k tomu, že nepůvodní druhy a živočišný materiál se do všech oblastí Arktidy může rozšířit v podstatě jen díky lidským aktivitám a pronikání civilizace, je nutné věnovat zvláštní pozornost všemu, co si s sebou do Arktidy zabalíme. Ujistěte se, že Vaše obuv, oblečení, zavazadla, batohy či jiné vybavení jsou čisté a veškeré přírodniny (zemina, semínka a lístky rostlin apod.) z případných předešlých cest jsou odstraněny.

Buďte svědomití

  1. Dodržujte ekologická nařízení a předpisy po celou dobu Vaší expedice, zejména pak, vydáváte-li se do několika různých oblastí (např. cesty mezi Špicberky a Grónskem apod.).
  2. Pokud se budete pohybovat po jakémkoli biologickém materiálu (např. chůze květenou tundry) ujistěte se, že jste si po návratu na loď případně mezi výsadky řádně očistili obuv a že desinfekční roztok stačil na povrchu obuvi oschnout.
  3. Vidíte-li, že někdo z ostatních účastníků dodržování těchto zásad nedbá, informujte o tom expediční personál.

Nepodceňujte odolnost přírodních organizmů. Je vědecky dokázáno, že i přes extrémní podmínky se některé nepůvodní organizmy na souostroví dokázaly uchytit. Takto "dovezené" organizmy často představují vážné ohrožení velmi subtilní arktické přírody. Vaše svědomitost pomůže uchovat arktickou krásu arktické přírody nedotčenou.

Přístav Longyearbyen

Poloha přístavu

Název: Port Longyear / ByKaia

Provozovatel: Bydrift Longyearbyen (Harbour Master)

Vzdálenost z letiště: 5 – 10 min autem

Vzdálenost do města: cca. 18 minut pěšky

Vzdálenost do části Nybyen: cca. 30 minut pěšky

Ceny taxislužeb

letiště – přístav 1 až 8 osob NOK 100/cesta

letiště – Spitsbergen Guesthouse for 1 až 4 osoby NOK 170/cesta

letiště – Spitsbergen Guesthouse for 5 až 8 osob NOK 170/cesta

přístav – Nybyen NOK 110/cesta

 

Kontakty

Kontakt na přístavní agenturu:

Pole Position Spitsbergen AS

Port of Longyear

Box 514

N-9171 Longyearbyen, Norway

Tel: + 47 7902 4990

Fax: + 47 7902 4999

24 h služba: +47 9500 8480

 

Kontaktní osoby: Mr Terje Aunevik | Ms Hilde Holtet | Mrs Therese Stenvall

email: mail@pole-position.no

website: www.pole-position.no

 

Doporučené zájezdy

Mohlo by se vám líbit

Celý svět na dlani

Vybírejte podle kontinentu

Afrika

Asie

Severní Amerika

Latinská Amerika

Evropa

Australie a Oceánie