Viva la Brasil, Rio de Janeiro & vodopády Iguacu II

Ilegální vývoz rostlinných a živočišných druhů je v současné době přísně trestán - několikaleté tresty odnětí svobody.V Brazílii neexistují omezení ohledně vývozu a dovozu peněz, nicméně je třeba deklarovat částky přesahující 10.000,- USD. Turista nemusí prokazovat, že má dostatek prostředků k zajištění pobytu v zemi. Pokud jde o celní předpisy ohledně dováženého zboží osobní potřeby, turista musí deklarovat pouze předměty v hodnotě vyšší než 10.000,- USD. Bezcelně je do Brazílie možno dovážet předměty osobní potřeby v množství odpovídajícímu charakteru a délce trvání pobytu. Bezcelní limit na ostatní dovážené věci (např. dárky) je 500,- USD. Limit se vztahuje na každého cestujícího individuálně a nelze např. spojovat limity ani u spolucestujících manželů. V případě překročení limitu je třeba dovážené věci nechat proclít a zaplatit clo ve výši 50% jejich hodnoty nad povolených 500,- USD.

Rady pro odbavení při odletu: Vzhledem k situaci v letecké dopravě doporučujeme dbát nařízení pro pohyb osob a zavazadel na letištích a počítat s delší dobou potřebnou pro odbavení včetně důkladné osobní prohlídky. Pro plynulé odbavení zavazadel a vyzvednutí palubní vstupenky se dostavte na letiště cca. 2 až 2,5 h. před odletem. Zavazadla si označte, štítky – jsou k dispozici v odbavovacích obálkách nebo u přepážky letecké společnosti. Adresu hotelu, v němž strávíte první noc, obdržíte s odbavením na letišti v den odletu.

Ztráta zavazadla: V případě poškození či ztráty zavazadla během letů se ihned na místě obraťte na přepážku reklamací zavazadel a vyplňte reklamační list. Na pozdější reklamace nelze brát zřetel. Letecká společnost dopraví zpožděné zavazadlo do místa Vašeho ubytování, ztracené zavazadlo případně finančně odškodní.

Zmeškání letu: Pokud zmeškáte odlet letu (první nebo navazující), neprodleně se odeberte k přepážce letecké společnosti, s níž jste měli letět. Společnost Vás naknihuje na nejbližší možný let. Pokud není společnost zastoupena na letišti přímo, nebo přes aliančního partnera, přebírá zastoupení místní (národní) letecká společnost. Nebude-li tedy například v Londýně zastoupena společnost KLM, ani žádný z aliančních partnerů, obrátíte se na British Airways. V zásadě mohou nastat dvě situace:

1. Let nestihnete vinou zpoždění letu, živelné pohromy, teroristického útoku apod. - v takovém případě hradí poplatky za překnihování na další možný let příslušná letecká společnost.
2. Let nestihnete vlastní vinou, např. zaspáním, pozdním příchodem, nedodržením bezpečnostních předpisů, nedodržením vstupních formalit apod. - v takovém případě všechny poplatky spojené s překnihováním na další možný let hradíte sami.

Pohotovost 24h 
v případě jakýcholi potíží při letecké přepravě se můžete obrátit na naší 24h hot-line: 

+420 724 626 766 
Po-Pá 18:00-08:00
Pá-Po 18:00-08:00 (včetně svátků)

+420 233 377 711
Po-Pá 09:00 - 18:00

Místní měnou je real (R$), který se dělí na 100 centávů. Bankovky existují v hodnotách 1, 2, 5,  10, 20,  50 a 100 realů, mince 1 real a 1, 5, 10, 25 a 50 centávů. Směnný kurz je trojí: oficiální (commercial), turistický (turismo) a paralelní (paralelo). V posledních dvou letech se vzhledem k ekonomické reformě kurzy sblížily, přesto stále přetrvává skutečnost, že výměna v bance (pouze Banco do Brazil) je nejméně výhodná, nejvýhodnější jsou malé směnárny, případně hotely které mění v kurzu turistickém. Používání platebních karet je v Brazílii hojně rozšířeno, nicméně mezinárodní karty nejsou přijímány automaticky všude. Výběr z bankomatů bývá často ztížen nefungujícím přístrojem. Jako nejspolehlivější se ukazují bankomaty banky Bradesco či Banco do Brasil. Real je nekonvertibilní měna. V Brazílii nelze ze zákona platit jinou měnou než realem. Platba kartou většinou nebývá problém ani v menších městech. Kartou můžete platit téměř ve všech restauracích i té nejnižší kategorie a dokonce i v některých pouličních stáncích. 

Základními ingrediencemi brazilské kuchyně jsou rýže (arroz), černé fazole (feijão) a maniok (mandioca, aipim, macaxeira). Maso se používá hovězí steak (carne), kuřecí (frango) či ryba (peixe). Hlavním jídlem dne je oběd (almoço), večeře (jantar) je složením podobná, obvykle se podává až po 21. hodině večerní. Snídaně (café de manhã) je podobná jihoevropským snídaním. Porce v restauracích jsou obvykle pro 2 osoby, v každém restaurantu se též obvykle nabízí výhodné denní menu (prato do día nebo prato feito). Oběd se podává obvykle od 11. hodiny do 15. hodiny, večeře od 19. hodiny. Některé restaurace bývají v neděli zavřené. Regionální rozdíly jsou značné, na jihu se kuchyně podobá stravování v sousední Argentině s převahou hovězího (comida gaúcha), na severovýchodě ve státech Ceará, Pernambuco a Rio Grande do Norte jsou patrné africké vlivy (kuskus, koření, palmový olej, zvaný dendé). Díky velké japonské přítomnosti na jihu se často v restauracích objevují jídla japonské kuchyně (suši, sašimi). Velice oblíbeným typem restaurací  jsou churascarie, kde se buď platí vstup dle úrovně cca 8 - 15 US a konzumuje se dle chuti anebo se strava váží a platíte dle váhy. V  restauracích prvého typu někdy dostanete papírové kolečko z jedné strany červené a z druhé zelené. Pokud je zelenou barvou nahoře znamená to: ano, noste a nabízejte - (mimo samoobslužný bufet mezi stoly chodí další číšníci, kteří nabízejí různé druhy grilovaného masa), pokud je kolečko červenou barvou nahoře, znamená to - ne, již jsem plný.  Nápoje se hradí zvlášť. V restauracích na váhu si sami nabíráte ze švédských stolů, s plným talířem pak přistupujete k vážnému, který Vaši porci zváží a napíše na účet. Pokud po dojedení máte ještě na něco chuť, lze celý proces s novým talířem opakovat. Nápoje se pak objednávají u stolu. Mimo restaurace jsou rozšířeny i řetězce rychlého stravování, mimo obligátně fádních amerických firem jsou to i řetězce čistě brazilské, jako je například Habib´s s arabskou kuchyní.

Jídlo
Hovězí: Feijoada – národní brazilské jídlo, dušené maso s rýží a fazolemi, druh masa může být jakýkoliv; Churrasco – maso, většinou hovězí, opékané na jehle, vesměs se podává ve specializovaných restaurantech; Carne de Sol – nasušené a vařené hovězí podávané se zeleninou.
Ryby: Peixe à delícia – fortalezská specialita, opečená či grilovaná ryba s banány a kokosovým mlékem; Peixada – ryba, vařená ve vývaru se zeleninou; Pirarucú ao forno – oblíbená amazonská ryba, pečená v peci s citrónem.
Kuřecí: Frango ao molho pardo – kuřecí kousky dušené se zeleninou a zalité omáčkou s kuřecí krví, Canja – velmi hustá kuřecí polévka;
Dary moře: Carurú – původně africké jídlo, ze zeleniny, vařené ve vodě, k níž se po uvaření přidávají cibulky, sůl, krevety a papričky, poté se z vytvoří kašovitá směs a přidává se mořská ryba. Vatapá – africké jídlo, mořští živočichové v husté omáčce z manioku, kokosu a oleje dendé.

Nápoje
Nealkoholické: Velice oblíbené jsou ovocné džusy, podávané přírodní (je možno je ovšem osladit). Suco – (džus) – com açúcar e gelo (s cukrem a ledem), natural (přírodní). Vynikající džusy jsou z tropických plodů maracujá, aceroly (vskutku bomba vitamínu C), guávy (goiaba), pomeranče (laranja), ananasu (abacaxi), cupuaçu, kešu (cajú), kažarany (cajá) a dalších. Guaraná – národní limonáda z plodů liány guaraná, podává se též v méně zředěné přírodní formě jako účinný energetický nápoj s přídavkem šťáv z dalších amazonských plodů (açaí či jiných). Káva - Dle brazilského pořekadla má být káva silná jako ďábel, horká jako peklo a sladká jako láska. Výsledkem je tzv. cafezinho, které se pije z miniaturních kalíšků se spoustou cukru. Čaj se pije méně, na jihu kolem řeky Paraná pijí místní honáci dobytka gaučové maté.

Alkoholické: Pivo (cerveja) – nejrozšířenějšími značkami jsou Antártica, Brahma, Skol a Kaiser. Mezi regionálními pivy vyniká pivo Bohemia z Petrópolis. Cachaça – pálenka z cukrové třtiny, existuje více jak 100 značek této pálenky, od pití chudiny až po vybrané pitivo. Pije se buď čistá nebo ve směsi: Caipirinha – národní brazilský nápoj, směs cachaçy, limetkové šťávy, cukru a drceného ledu. Caipirosca – totéž, místo cachaçy je použita vodka. Caipiríssima -– totéž, místo cachaçy je použit rum Bacardi. Batida – směs cachaçy, ovocné šťávy a cukru.

Doklad o očkování (mezinárodní očkovací průkaz) se u občanů evropských zemí nevyžaduje, pokud do Brazílie necestují z jiných jihoamerických zemí s rizikem žluté zimnice. Nejdůležitějším očkováním pro cestování na většině území Brazílie kromě pobřežních oblastí od města Fortaleza na jih, prakticky až po Uruguay, je vakcína proti žluté zimnici. Dále je doporučeno očkování proti hepatitidě typu A a B a břišnímu tyfu. Při cestách do oblasti Amazonie je rovněž doporučeno užívání antimalarik.

Doporučuje dodržovat následující bezpečnostní pravidla: cestovní pas, letenky a další originální doklady ponechávejte během Vašeho pobytu pokud možno vždy uzamčené v hotelovém trezoru. V Brazílii Vám k prokázání totožnosti zpravidla postačí fotokopie cestovního pasu. Na procházky po městě či na pláž si sebou berte jen skutečně nutnou částku peněz v hotovosti, nejlépe pak v menších bankovkách (1, 2. 5 a 10 reálů). Nenoste šperky-řetízky, náušnice, náramky ani prsteny.Batohy, baťůžky či ledvinkya především vzezření turisty přitahují pozornost a zvyšují riziko okradení. Buďte obezřetní při používání videokamery nebo fotoaparátu. Větší přístroje nenoste viditelně na krku. Pro jejich uschování se nejlépe osvědčují nenápadné igelitové tašky z místního supermarketu. Svá zavazadla nikdy nenechávejte bez dozoru, a to ani na letišti či v hotelové recepci. Při návštěvě města Rio de Janeiro: nenechte se zlákat k návštěvám místních chudinských čtvrtí (favel), neprocházejte pěšky tunely mezi jednotlivými částmi města, dochází v nich k častým přepadením, doporučujeme využívat k přesunům vozidla taxi, a to i na krátké vzdálenosti.

Obchody jsou obvykle otevřeny od pondělí do pátku od 9:00 do 19:00, často bývá zhruba dvouhodinová polední přestávka. V sobotu bývají obchody otevřeny pouze dopoledne, v neděli pak bývá téměř vše zavřené. Potravinářské nákupní řetězce (nejobvyklejším je Pão de Açúcar) jsou otevřeny 24 hodin. V rámci poznávacích zájezdů po Brazílii je klientům doporučeno celkové spropitné cca 50,- USD za osobu pro místní řidiče, průvodce a nosiče. V obchodech jsou pevné ceny, na trzích se s výjimkou potravin smlouvá. Oblíbenými suvenýry jsou řemeslné výrobky: keramika, výšivky a hamaky. Brazílie je dále vyhledávána kvůli drahým kamenům (z ložisek ve státě Minais Gerais, zvláště drahokamové odrůdy křemene), módě a koženým výrobkům (dámská obuv).

Elektrický proud je v Brazílii dodáván dle regionu v různých napětích a v různých typech zásuvek A, B (dvojice plochých kolíků, se zemním voličem)a dvojkolíkové evropské C: Severovýchod – 220 V, 50 Hz, střídavý Salvador a Manaús – 127 V, 60 Hz, střídavý, Jih (Rio de Janeiro, Sao Paulo) – 110 V, 60 Hz, střídavý).

V každém větším městě jsou na ulicích veřejné telefony. Bývají viditelně označeny, skoro se nedají minout. Místní lidé je nazývají Orelhão. Některé telefonní budky jsou umístěny dokonce na plážích. K používání veřejných telefonů budete potřebovat telefonní kartu. Dají se koupit v novinových stáncích, a to většinou v hodnotách  za 4 realy na 40 jednotek či 7 realů na 60 jednotek. Každá karta je předplacená na určitý počet hovorů a při hovoru se na displeji telefonu ukazuje, kolik zbývá. Místní telefonní čísla se volí přímo, při dálkových hovorech je většinou nutné navolit operátora, a to ve formátu 0xxYY , kdy xx je operátor a YY kód města. Ve Fortaleze jsou většinou telefonní automaty společnosti Telemar (kód 31), v Rio de Janeiru pak Embratelu (kód 21). Příslušný kód bývá většinou uveden též  na telefonní budce. Mezinárodní telefonování je pak možné vytočením kódu 00xxZZZ, kde xx je operátor a ZZZ kód země. (Příklad volání do ČR z budky Embratelu: 00 21 420…). Dále existují předplacené telefonní karty se stíracím  kódem v hodnotě 30 R$, kdy po zadání příslušného dlouhého telefonního čísla, které je uvedeno na kartě, je nutno zadat neméně dlouhý kód, který se objeví po setření daného políčka na kartě, poté se portugalsky ohlásí hodnota karty a poté je možno volit již mezinárodní číslo, a to bez mezinárodní předvolby 00. Mobilní telefony: Signál GSM je s frekvencí 900 a 1800 MHz, Váš mobilní telefon tudíž musí být duální a musí mít aktivován roaming. Pokrytí je velmi dobré v oblasti Ria de Janeira a velkých měst na jihu, ve státě Ceará je pokrytí horší. Telefony na předplacené karty (Go, Twist) vesměs spíše nefungují (i přes ujišťování operátorů). Volání na brazilský mobil v rámci daného uzlu je přímo, případně přes operátora formou 0xx, pokud se daný brazilský mobil vyskytuje mimo telefonní uzel, ve kterém se zrovna nachází Váš mobil, pak je nutno volit operátora a kód uzlu, tudíž 0xxYY, většinou xx je 21 či 31, kód města Fortaleza je 85, Aracati 88. Mezinárodní hovor musí být volán opět v kódu 00xxZZZ, xx opět 21 či 31. Internetové kavárny jsou časté ve městech, na venkově a mimo turistická místa je to s přístupem na internet slabší. Sazby se pohybují od 4 do 10 R$ za hodinu, připojení bývá rychlé.

Obrovské množství svátků, vycházejících z římsko-katolického náboženského kalendáře je slaveno barvitými pouličními slavnostmi. Absolutním vrcholem je světoznámý karneval, který se nejhonosněji i nejdivočeji slaví v Rio de Janeiru. Karneval (4 dny před popeleční středou) - Všichni Brazilci se celý rok těší na čtyřdenní karnevalové veselí. Rio hýří barvami, girlandami, plakáty, transparenty, ulice jsou plné rozjásaných, tančících a zpívajících lidí. Nejchudším poskytuje karneval na pár dní zapomnění na bídu všedního dne. Ti, co nenašetřili dostatek peněz na nákladné vlečky a pštrosí pera, použijí naopak velmi úsporné oblečení. Milióny lidí tančí na ulicích sambu, tisíce bubeníků bijí do bubnů, trubky a saxofony vřeští a lidé zpívají. Nad průvodem se vznáší pach zpocených těl a dým cigaret. Reflektory oslepují oči znavené leskem karnevalových kostýmů a nekonečného množství barev, světel a třpytivého pozlátka. V průvodu i kolem něho se rozvíjí a vrcholí drama radosti i zoufalství,veselí, smutku, lásky i žárlivosti. Nikde ve světě neuslyšíte během tak krátké doby tolik starých písní a šlágrů. Tanec ovládl ulice, parky a taneční sály. Čokoládová těla mulatek se svůdně vlní a pohupují za zvuku všemožných nástrojů. Karnevalová horečka hraničí s davovou psychózou. Pojem času se ztrácí. Nenechte si ujít jedinečnou karnevalovou atmosféru. Nejvhodnější je lehké bavlněné oblečení, při delších přesunech autobusy je vhodná i teplejší oděvní součást vzhledem k vysoce výkonné klimatizaci. Při pobytu na pláži bývá zvykem mít plavky miniaturních rozměrů, opalování nahoře bez je však nezvyklé a u hotelových bazénu často i nevhodné. Brazilská kultura a životní styl je výsledkem promíšení vlivů portugalských, domorodých indiánských a afrických. Výslednicí je obdivuhodná spontaneita, přátelskost a radost ze života a nadhled nad momentálními peripetiemi pozemského bytí. V tak ohromné zemi jako je Brazílie existuje přirozeně mnoho lokálních rozdílů a odlišností, vše propojuje vášeň k fotbalu, muzikálnost a zvuk samby a veselí svátků, zvláště pak karnevalu. Vnímání času je typicky latinskoamerické, tudíž na nějaké velké přesnosti nezáleží. Obvyklým pozdravem je vztyčený palec pravé ruky ve významu vše v pořádku, děkuji, mějte se a podobně. Na letištích, úřadech a v jiných institucích je možné postřehnout, že obyvatelé Brazílie, pokud fronty nemají přímo v oblibě, považují čekání v dlouhých nehybných řadách za relativně snesitelnou a ne až tak nepříjemnou činnost.

Oficiální název státu: Brazilská federativní republika, República Federativa do Brasil
Rozloha: 8 514 877 km² (5. pozice na světě)
Hlavní město: Brasília
Počet obyvatel: 208,8 milionů (5. místo na světě, v červenci 2018)
Státní zřízení: prezidentská federativní republika
Prezident: Jair Bolsonaro
Úřední jazyk: portugalština
Náboženství: římskokatolické 73.6%
Měna: Brazilský real (BRL)
Časový posun: -5 hod v době letního času,  -3 hod v době zimního času

Geografie
Brazílie je pátou nejrozlehlejší zemí světa. Její území se dělí na 4 základní geografické oblasti: atlantický pobřežní pás, což je oblast nejhustěji zalidněná, a je vtísněna mezi pobřeží a příbřežní horský pás, který se zvláště na jihu dotýká samotného oceánu. Dále je to tzv. planalto central, ohromná náhorní plošina, z níž vystupují horská pásma, většinou nepřesahující výšku 3000 m.n.m. Třetí oblastí je rozlehlá Amazonská pánev, kterou protéká nejdelší světový veletok – Amazonka. Na jižních hranicích se nachází čtvrtá oblast, a to pánev řek Paraná a Paranagua.

Klimatické poměry
Brazilské podnebí je relativně proměnlivé, závisí na dané oblasti. V jižních částech země (zvláště v São Paulu a v Paraná) může být v zimním období (červenec – srpen) citelně chladno, v létě zde pak teploty vystupují nad 30°C. Podnebí na Atlantickém pobřeží je vyrovnáváno oceánskými vlivy, takže stát Ceará má celoročně teplé klima s příjemným vánkem, teploty se pohybují mezi 25°C až 30°C. Téměř na celém území Brazílie není příliš zřetelná hranice mezi obdobím dešťů a období sucha, srážky jsou představovány vydatnými tropickými přeháňkami, které mohou přijít kdykoliv a netrvávají dlouho.

Historie
Novodobé dějiny Brazílie začínají v roce 1500, kdy u brazilských břehů přistál portugalský mořeplavec Pedro Álvares Cabral. Brzy poté začala portugalská kolonizace. Od roku 1549 připadlo toto území na základě dohody Španělů s Portugalci portugalskému králi, prvním hlavním městem Brazílie se stal Salvador da Bahia. V roce 1763 ho vystřídalo Rio de Janeiro. V roce 1807 uprchl před Napoleonem portugalský dvůr do Brazílie, kde měl své sídlo a vyhlásil odtud v roce 1808 válku Francii. Princ regent Dom João se začal velmi zajímat o svou novou domovinu a v roce 1815 na jejím území vyhlásil Spojené portugalské království Brazílie a Algarve. V roce 1816 se stal jako João VI. králem. V roce 1821 se vrátil do Portugalska a v Brazílii zanechal svého syna Doma Pedra jako svého nástupce. Dom Pedro se pokusil znovu upevnit koloniální panství. Proti jeho snahám se však obyvatelstvo postavilo. V roce 1822 se Brazílie vymanila z portugalského područí a byla prohlášena nezávislým císařstvím. Dom Pedro se stal prvním brazilským císařem, v roce 1831 abdikoval ve prospěch svého šestiletého syna, který se ujal vlády v roce 1840 ve svých 15 letech a stal se jako Dom Pedro II. druhým brazilským císařem. Za jeho vlády došlo k velkému přílivu evropských osadníků. Vojenský puč v roce 1889 přinutil císaře k abdikaci, císařství bylo svrženo a země byla prohlášena federativní republikou. Brazílie se od října 1917 formálně zúčastnila 1. světové války, za 2. světové války vyhlásila v roce 1942 válku Německu a Itálii. V roce 1961 se stala hlavním městem Brasília, o jejíž výstavbu se nejvíce zasloužil brazilský prezident Juscelino Kubitschek de Oliveira, jehož předci pocházeli z jihočeské Třeboně. V letech 1964 – 1985 se v zemi střídali u moci prezidenti z vojenských kruhů, respektive se silnými diktátorskými sklony a teprve státní bankrot v roce 1985 znamenal návrat civilních politiků k vládě. V zemi však pokračovala ekonomická a finanční krize (v letech 1986 – 1994 měla země celkem 5 různých měn), kterou se daří stabilizovat až od poloviny 90. let.

Obyvatelstvo a náboženství
Brazilci jsou vesměs pestrou etnickou směsí, vzniklou míšením mezi portugalskými kolonizátory a domorodými Indiány, jakož i dovezenými černošskými otroky. V některých oblastech (São Paulo) převazují čistší evropské geny, jinde (Salvador) zase geny černošské. V oblasti Amazonské pánve žije dosud řada původních indiánských kmenů svým tradičním způsobem života ve stylu doby kamenné. Celostátním náboženstvím je římsko-katolické, nicméně existuje i řada synkretických kultů, mezi nimiž vynikají kulty afro-brazilské v oblasti státu Bahía (nejznámější jsou candomblé a umbanda). V oblasti Amazonie žijí domorodé indiánské kmeny, dle oficiálních údajů se zde hovoří zhruba 175 jazyky. Počet Indiánů však činí pouze asi 200.000 lidí, počet kmenů je však několik stovek, z toho kolem 40 téměř nikdy nepřišlo do kontaktu s vnějším světem a žijí v podmínkách doby kamenné (nejznámnějším takovýmto kmenem je patrně kmen Yanomami).

Hlavní město Brazílie
Brasília je hlavní město Brazílie. Jeho rozloha činí 5801 km². Brasília leží na náhorní plošině v Centrální brazilské vysočině v oblasti, kde pramení řeka Tocantins. Nachází se v průměrné nadmořské výšce 1172 m, nejnižší bod leží 1067 m nad mořem a nejvyšší ve výšce 1230 m n. m. Brasília je relativně mladé město, vzniklo jako nová brazilská metropole. Hlavním městem Brazílie bylo do dobudování současné Brasílie (již od roku 1763) Rio de Janeiro. Brzy poté, co země získala nezávislost, zrodila se v roce 1822 myšlenka na vybudování nového hlavního města. Společně s tímto návrhem bylo navrhnuto jméno pro toto město, mělo se jmenovat právě Brasília. V ústavě byla tato idea zapsána od roku 1891. K realizaci projektu však došlo až v roce 1954, když začaly přípravné práce. Roku 1956 byl navržen zákon o vybudování nového hlavního města. Aby nová metropole nebyla izolována, muselo být též vystavěno letiště a silniční infrastruktura, které nové město spojovaly se Sao Paulem, Riem de Janeirem a dalšími důležitými sídly v zemi. Rozložení města odráželo jeho moderní charakter; jednotlivé čtvrti byly odděleny, silnice se vyprojektovaly jako široké a dlouhé mnohaproudé komunikace s mimoúrovňovými křižovatkami. Architektura významných budov, hlavně státních úřadů, které se nacházejí právě v centru města je jednou z nejtypičtějších ukázek architektury 50. a 60. let 20. století. K otevření nového hlavního města došlo slavnostně v roce 1960. Součástí slavnostního obřadu byl i náboženský ceremoniál; na Centrálním náměstí byl vztyčen železný kříž z Portugalska. Pod ním také odsloužil první mši v Brazílii Portugalec Enrique de Coimbra. Brazilským architektem byl Oscar Ribeiro de Almeida de Niemeyer Soares, který je právě považován za zakladatele moderní brazilské architektury. Od roku 1987 je Brasília zařazena na seznamu UNESCO; jedná se o jedinou památku svého druhu zapsanou na seznam světového dědictví. Od roku 2001 má Brasília také i svůj vlastní systém metra. Ačkoli Brasília není nikterak staré město, nachází se zde řada zajímavých míst. Na náměstí Tří mocností stojí budova národního kongresu, nejvyššího soudu, dále pak památník připomínající založení města a palác Planalto, kde sídlí prezidentské kanceláře. Důležitou budovou je také moderní katedrála, která svojí konstrukcí připomíná kostru obrovského obratlovce.

Nepřeberné množství zátok, zálivů a výběžků uchvátí srdce každého návštěvníka nejkrásnějšího města na světě. Stalo se to i admirálu Gonçalu Coelhovi, když jeho loď vplula po silvestrovské noci roku 1501 do kouzelného zálivu Guanabara. Domníval se, že se svou posádkou pronikl do spletitého ústí neznámé řeky, a protože psal do palubního deníku právě datum prvního ledna, primeiro de Janeiro 1502, nazval objevené místo Rio de Janeiro – Lednová řeka. Teprve později se přišlo na jeho omyl. Pokřtil řeku, která neexistovala. Jméno ovšem městu již zůstalo. Rio de Janeiro se vyznačuje všemi vlastnostmi ráje. Obklopují ho hory, nádherné zálivy a ostrůvky, které vystupují z azurově modrého moře. Na území Ria se nacházejí krásné parky, botanické zahrady, zajímavá muzea a nádherné pláže, které se pyšní čarokrásnými jmény: Copacabana, Ipanema, Leblon, Flamengo, Botafogo, Praia Vermelha, atd. Při návštěvě Rio de Janeira snadno uvěříte slovům, že Bůh tvořil svět sedm dní a dva z nich věnoval Riu. Tak vysvětlují Brazilci překrásnou polohu a nádheru svého města. Obyvatelé Ria (cariocas) označují své milované město malebným portugalským spojením ,,cidade maravilhosa´´ - úžasné město. Bylo hlavním městem Brazílie od roku 1763 do roku 1961. Rio de Janeiro je dnes druhým největším brazilským městem, má 12 miliónů obyvatel.

Corcovado se sochou Krista Vykupitele: Nejkrásnější výhled, jež nemá v celém světě obdoby, je podle názoru většiny cestovatelů ze 704 m vysokého kopce Corcovado, na který se dostanete pozemní lanovkou. Po jízdě, během které projíždíte nefalšovaným brazilským pralesem, musíte ještě ujít 220 schodů k vyhlídkové terase se sochou Krista Vykupitele (Cristo Redentor). Socha je symbolem Ria, byla postavena v roce 1931, je 30 m vysoká a stojí na podstavci vysokém 7 metrů. 12.10.1931 se konalo první vysvěcení sochy, další velká slavnost se konala 12.10.1981 za přítomnosti papeže Jana Pavla II.

Cukrová homole v Rio de Janeiru: Autobusem přijedete k výchozí stanici kabinkové lanovky, která Vás vyveze na skálu Morro da Urca, po jejímž vrcholku se projdete a budete pokračovat další kabinkovou lanovkou k dalšímu symbolu Ria, ke světoznámé Cukrové homoli (Pão de Açúcar). Cukrová homole leží u vjezdu do zálivu Guanabara, její jméno je odvozeno od tvaru hory, která vypadá jako kužel ze surového cukru.

Copacabana: patří mezi nejslavnější pláže světa, je dlouhá 4,5 km. S pláží sousedí množství hotelů, restaurací a zábavních podniků.

Maracaná: Tento největší fotbalový stadion světa je brazilským fotbalovým chrámem, kapacita stadionu Maracaná je 200.000 diváků. Fotbal je v Brazílii národním sportem a pro všechny je návštěva fotbalového zápasu vzrušujícím zážitkem. Temperamentní hru v poli doplňují tribuny fanoušků svým skandováním, zpěvem, transparenty, bubny, prapory, petardami a vrháním různých předmětů na hrací plochu. Nejdůležitější zápasy se odehrávají každou neděli v 17.00 hod. po celý rok, autobusy odjíždějí od hotelů již kolem 14.30 hod. Je to velmi bezpečný způsob, jak se dostat na stadion a zpět a sedět při zápasech na relativně bezpečných místech.

Fakultativní výlety

Celodenní okruh po Rio De Janeiru s obědem: Corcovado se sochou Krista Vykupitele + Cukrová homole. Orientační cena: 190,- USD.

Samba show s večeří: Po večeři v jedné z proslulých churascarií v Rio de Janeiru následuje velkolepá Samba Show s okouzlující výpravou známou z tradičních karnevalů. Orientační cena: 190,- USD.

Celodenní výlet na Ilha do Bernardo s obědem: Přibližně 70 km na jihozápad od Rio de Janeira začíná tzv. oblast tropických ostrovů. Je zde mořská zátoka s více než 300 ostrovy. Z Rio de Janeira pojedete nejprve autokarem, potom budete pokračovat lodí kolem celé řady malebných ostrůvků. U jednoho z nich v zátoce loď zakotví a Vy budete mít možnost se zde vykoupat. Výlet vrcholí na obydleném ostrůvku, kde Vás přivítají pohledné Brazilky věnci květin a exotickými nápoji. Očekává Vás bohatý oběd s místními specialitami a po něm volno k odpočinku na kouzelné pláži a koupání. Orientační cena: 200,- USD.

Císařské město Petropolis: Při návštěvě Brazílie nesmíte zapomenout na Petrópolis, který je vzdálen 75 km od centra Rio de Janeira. Vydejte se do hor posetých tropickými stromy. Prales je tu plný banánovníků, divokých květin, ibišků a exotických ovocných stromů. Silnice místy vede těsně při okraji propastí, ale místní řidiči jsou zkušení, takže nemusíte mít strach. Vjedete do města, jehož domy připomínají švýcarské chaty. Módou konce 19. stol. bylo vlastnit vilu v horách nebo zde alespoň strávit prázdniny. Klidná atmosféra vyhovovala i brazilskému císaři, v jehož Letním paláci z roku 1845 je dnes Císařské muzeum. Po naleštěných parketách se nesmí chodit v botách, a tak dostanete velké papuče jako v našich zámcích. Prohlídka začíná sálem diplomatů, pokračuje jídelnou, hudebním salonkem, pracovnami, sálem s císařským trůnem a ložnicí. V dětských komnatách najdete kolébky připomínající mořské lastury a ženy potěší šperky zdobené místními drahokamy. Nejzajímavějším exponátem je zlatá koruna brazilského císaře Doma Pedra II. s 639 diamanty a 77 perlami. Za zmínku rovněž stojí neogotická katedrála, která byla postavena v roce 1939. Nachází se zde hrob císaře Doma Pedra II. a císařské rodiny. Polodenní výlet. Orientační cena: 160,- USD.

Favela Rocintha a národní park Tijuca: Odpolední výlet džípy do jedné z největších favel Latinské Ameriky, Rocinthy, která se nachází v příkré stráni nad jedněmi z nejbohatších čtvrtí Rio de Janeira. Pěší procházka favelou a seznámení se sociální strukturou chudinské čtvrti. Pokračování do rekreačního areálu národního parku Tijuca s vodopádem a porosty sekundárního pralesa s prvky původní Mata Atlânticy. Zastávka na vyhlídce u čínského pavilónu, odkud se otevírá jedinečný a ne příliš obvyklý pohled na Cukrovou homoli. Orientační cena: 150,- USD.

Vodopády Iguaçú (Cataratas Iguaçú) se nacházejí asi 20 km východně od soutoku řek Paraná a Iguaçú, blízko brazilských hranic s Paraguayí a s Argentinou. Lze je těžko přesně spočítat, protože jejich počet kolísá mezi 150 a 300 podle toho, kolik vody právě řekou protéká. Táhnou se do šířky 4 km a padají do hloubky 90 m. Jsou širší než Viktoriiny vodopády, vyšší než Niagarské vodopády a krásnější než oboje. Širokoúhlé panoráma nemohou lidské oči vcelku pojmout; divák je neustále nucen otáčet hlavu, aby získal celkový pohled, jehož fascinující krásu nemohou vyjádřit ani slova, ani sebelepší fotografie. Ohromné množství vody se prostě musí vidět a slyšet. Jako mohutné křišťálové záclony padají vodní masy z hnědých a mechem porostlých skal. Nebe se otevírá a zapadající slunce vytváří nepopsatelnou scenérii z mlhy, oblaků a burácejících vodopádů. Výhled u propasti je hypnotizující – hřmí a mží, dělají se duhy, všechno je vlhké a promočené. Rámec úžasného představení tvoří neporušený národní park s pestrými motýly, papoušky, ještěrkami a bohatou tropickou květenou. V roce 1986 vyhlásila UNESCO vodopády Iguaçú za světové přírodní dědictví.

Fakultativní výlety

Vrtulníkem nad vodopády: Zhruba dvanáctiminutový panoramatický let nad vodopády, který nám umožní vychutnat úžasnou scenérii hřmících vod. Orientační cena: 170,- USD.

Ciudad Del Este v Paraguayi: Pohraniční město Ciudad del Este bývávalo již v dobách Alfredo Stroessnera pootevřenou brankou jinak neprodyšně uzavřené Paraguaye k okolnímu světu. Dnes se již město nejmenuje po bývalém diktátorovi, duch pokoutní šmeliny zde však žije dál. Díky velké komunitě přistěhovalců z Číny a Blízkého východu má město neopakovatelnou téměř asijskou atmosféru. Ve městě nejsou žádné velké historické pamětihodnosti a většinu města zaujímá trh s převážně spotřebními průmyslovými výrobky, také však s výrobky z paraguayské kůže a kalabasami na studené maté. Tento krátký výlet v rámci malého pohraničního styku za hranici je zajímavým nakouknutím do pozoruhodného státu, kde nacházívali útočiště lidé, kteří světu většinou nic hezkého neprovedli. Orientační cena: 100,- USD

Hydroelektrárna Itaipú: Tříhodinová návštěva největší světové hydroelektrárny, jejíž napouštění na konci sedmdesátých let vyvolalo vlnu protestů ochránců životního prostředí. V programu, který je v režii vedení elektrárny, shlédnete budovatelský film o přínosu přehrad lidstvu s důrazem na pokrok, dosažený vybudováním přehrady Itaipú, následuje projížďka k přehradní zdi a průjezd na paraguayskou stranu a výjezd na vrchol hráze s pohledem na zatopené území. Na závěr prohlídka zajímavého ekologického muzea, které seznamuje s přírodou v povodí řeky Paraná. Orientační cena: 90,- USD

Folklórní večer Trojmezí: Večeře v churascarii s folklórním programem tanců a hudby z Paraguaye, Argentiny a Brazílie, doplněný hudbou a tanci dalších latinskoamerických zemí. Orientační cena: 95,- USD

Manaus: je hlavním městem největšího brazilského státu Amazonas, je výchozím bodem výprav do amazonského pralesa, leží na vyvýšenině u řeky Rio Negro, která se nedaleko odtud vlévá do Amazonky. V 19. stol. přinesl Manausu bohatství obchod s kaučukem. Tehdejší slávu města nechává tušit honosná budova opery Teatro Amazonas z roku 1896. Už na přelomu století zde žilo přibližně milión lidí, Manaus prožíval kaučukovou horečku. Kaučukoví baroni si nechávali vozit porcelán, drahé látky a dokonce i lahůdky přímo z Paříže. Ze sna se místní zbohatlíci probudili velmi brzy. V asijských zemích začal dozrávat z povodí Amazonky propašovaný kaučuk a o několik desítek let později byl vyvinut syntetický kaučuk.

Amazonský prales: Nejsložitější, avšak i jeden z nejkřehčích světových ekosystémů, je amazonský deštný prales. Prales zabírá zhruba 42% rozlohy Brazílie a je výsledkem nepřerušeného vývoje v období posledních 40 miliónů let. Velké části pralesa nejsou dosud prozkoumány, a to jak geograficky, tak hlavně botanicky a zoologicky. Tropické deštné pralesy sice zaujímají necelých 6% povrchu Země, přesto je v tomto ekosystému uložena polovina veškeré organické hmoty planety a žije zde více než polovina všech známých biologických druhů. Amazonský deštný prales je sice asi o polovinu mladší a druhově chudší než prales indomalajský, je ale největším souvislým deštným pralesem světa, a tudíž v absolutních počtech vede. Produkuje pětinu veškerého atmosférického kyslíku na Zemi a obsahuje pětinu říčních vod světa. Ekosystém pralesa je členěn vertikálně na patra, druhově nejbohatší je prosluněné patro korun stromů ve výšce asi 20 až 40 metrů nad zemí. Pod korunním patrem je střední zastíněné patro s velkým výskytem lián, bromélií a jiných epifytů, do výšky zhruba 5 metrů sahá stinné patro podrostu a při zemi je temné pozemní patro, kde se hojně vyskytuje sociální hmyz jako jsou mravenci či termiti. Životní rytmus určuje boj o životadárné sluneční paprsky. Řady rostlinných druhů používají překvapivě úskočné strategie, kterak se prodrat za světlem. I přes veškerou bujnost vegetace jsou pralesní půdy velmi chudé na živiny, veškeré organické látky jsou okamžitě zapojeny do koloběhu biomasy. Úrodnost na vykácené pasece je tudíž mizivá a nedostatek potravy je stálou hrozbou všech obyvatel pralesa, lidí i zvířat. Proto zde nežijí velcí savci. Druhové bohatství amazonského deštného pralesa je ohromující, jen pro ilustraci je zde například známo 1800 druhů motýlů, 200 druhů komárů, počet druhů ptáků se odhaduje na tisíce, vyšších savců jsou stovky. Na jednom hektaru pralesa se průměrně vyskytuje kolem stovky druhů stromů, to je více než v celé Evropě, a asi 40.000 druhů hmyzu. Nově popsané druhy přibývají po každé biologické expedici do pralesa. Kromě nenahraditelné ekologické hodnoty představuje prales také nesmírně důležitou zásobárnu potencionálně ekonomicky či farmaceuticky významných druhů, vzpomeňme na kaučukovník, liánu guaraná, kakaovník, mahagon, balsovník, maniok či stromy rodu Strychnos, zdroj prudkých jedů (strychnin, kurare a jiné). Od roku 1970 bylo nenávratně zničeno asi 15% rozlohy pralesa (přes 600.000 km2), a s tím i nespočetné nepopsané druhy. Denně vymírá v pralese z důvodu kácení 50 až 150 druhů, jedná se o největší a nejrychlejší druhové vymírání v celých geologických dějinách naší planety, svým tempem výrazně předstihující i proces vyhynutí dinosaurů. Ničení pralesů bohužel přes veškerou ochranářskou rétoriku neustává, například dnes se tempo kácení odhaduje na 3.67 miliónu hektarů ročně. Bohužel, prognózy vývoje jsou spíše pochmurné, v roce 2025 se očekává, že primární prales bude zaujímat již jen 5%, v nejlepším případě 28% své původní rozlohy.

Praktické pokyny k pobytu v Amazonii
Oblečení: Ideální je lehké bavlněné oblečení, které zakrývá při vycházce do pralesa většinu povrchu těla, a to jako ochrana proti hmyzu. V povodí řeky Rio Negro je výskyt komárů velmi malý, jelikož vody mají pH kolem 4,5, tudíž se komářím larvám v těchto vodách nedaří, přesto se v nitru pralesa s komáry setkat můžeme.  Při procházce pralesem se hodí též pevné boty. Na fotografické vybavení je dobré mít sebou nepromokavý obal, nebezpečí zmoknutí je značné.

Nebezpečí: Největším nebezpečím v Amazonii nejsou piraně, kajmani, ani jaguáři, ale hmyz. Skutečné nebezpečí ze strany hmyzu ale hrozí více při dlouhodobých expedicích do nitra pralesa než při krátkých turistických pobytech. Při Vašem pobytu Vám mohou život znepříjemnit jen komáři či pralesní vosy (doporučujeme účinný repelent, nejlépe zakoupit až v Brazílii, středoevropské repelenty bývají přizpůsobeny hlavně domácímu hmyzu od našich rybníků než amazonským moskytům). Výskyt drobných pavouků je běžný. Ve vodách Ria Negra se můžete koupat bez obav z napadení piraňou či kajmanem. Velice nepravděpodobným je útok záludné rybky Vandelie obecné (Vandelia cirrhosa), která se hojněji vyskytuje na Rio Solimões než na Rio Negru a která je schopná proniknout močovou trubicí až do močového měchýře. Z tohoto důvodu je dobré se koupat jen v plavkách a do vody zásadně nemočit !

Suvenýry: Zajímavý výběr domorodých suvenýrů je ve vesničce Acajatuba, pokud si pořídíte dřevěnou indiánskou foukačku, tak při dopravě letadlem musí být šípy v odbaveném zavazadle, nikoliv na palubě letadla, z hlediska bezpečnostních předpisů je foukačka, a to i bez kurare,  považována za klasickou zbraň.

Velvyslanectví České republiky v hlavním městě Brasilia
Embaixada da República Tcheca
SES 805 Lote 21A Via L3 Sul, Asa Sul, CEP 70200-901 Brasília
Telefon: +5561/32427785, 32427905 , +55 61 3248 2053
Nouzová linka:+5561/91626560
E-mail: brasilia@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/brasilia

Generální konzulát České republiky v Sao Paulu
Consulado Geral da República Tcheca
Avenida Morumbi 635, Sao Paulo
Telefon: +55 11 / 30318997, 30311729

Honorární konzulát České republiky v Riu de Janeiru
Av. Atlantica 4240, Loja 215, Shopping Casino Atlantico, Copacabana, CEP 22070002 Rio de Janeiro
Telefon: 55-21-3344 4488
E-mail: rio@honorary.mzv.cz