ANTARKTIDA – poslední kontinent naší planety, téměř nedotčený lidskou činností. Nekonečné a pusté ledové pláně, teploty klesající pod minus osmdesát stupňů Celsia, kolonie tučňáků a rachot odlamujícího se pobřežního ledu. Pára z nozder velryb, mohutní rypouši na štěrkových plážích. Poslední skutečná divočina na této planetě – před vámi zde stanula pouhá hrstka lidí.
Antarktida je jediné území světa bez hraničních kontrol, celníků a parlamentů. Planeta Země ve své panenské kráse.
V tomto článku: - Antarktida v číslech - geografie - klima - obyvatelé a politický status - kdy jet - zájezdy
Antarktida v číslech
| Rozloha | cca 14 mil. km² (téměř dvojnásobek Austrálie) |
| Ledová pokrývka | 98 % povrchu, v nejsilnějším místě 4 776 m |
| Zásoby vody | cca 70 % světové sladké vody a 90 % veškerého ledu na Zemi |
| Teplotní rekord | −89,2 °C (stanice Vostok, 1983) – nejnižší naměřená teplota na Zemi |
| Nejvyšší hora | Mount Vinson, 4 892 m |
| Stálí obyvatelé | žádní – jen vědci na polárních stanicích (cca 1 000 v zimě, až 5 000 v létě) |
| Politický status | Antarktická smlouva (1959) – 58 zemí včetně Česka |
Geografie Antarktidy
Antarktida se skládá z rozsáhlé pevniny a mnoha příbřežních ostrovů. Její pevná zem je ukryta pod obrovskou vrstvou ledu, který pokrývá 98 % povrchu kontinentu a má objem zhruba 26,5 mil. km³ – to představuje přibližně 70 % světových zásob sladké vody a 90 % veškerého ledu na Zemi. Nejsilnější vrstva ledové pokrývky měří 4 776 metrů. Kdyby všechen led roztál, hladina oceánů by se zvedla přibližně o 58 metrů.
Jižní pól se nachází 2 835 metrů nad mořem a vzhledem k atmosférickým podmínkám odpovídá místní průměrný tlak výšce ještě o pět set metrů větší – horská nemoc proto není u polárníků výjimečným jevem. Šestiměsíční polární noc střídá stejně dlouhý den: Slunce zde vychází v září a zapadá v březnu.
Klimatické poměry v Antarktidě
Antarktida je nejchladnější, největrnější a nejsušší místo na Zemi. Teploty se ve vnitrozemí v zimě (červenec) pohybují kolem −60 °C a dosahují i téměř −90 °C, v létě (leden) kolísají mezi −10 °C a −40 °C. Východní Antarktida je obecně chladnější.
Srážky jsou extrémně nízké – roční úhrn činí 166 mm (na Antarktickém poloostrově však výrazně více, až kolem jednoho metru ročně) a padají téměř výhradně ve formě sněhu. Při pobřeží vanou silné katabatické větry; směrem do vnitrozemí se rychlost větru snižuje.
| POČASÍ V ANTARKTIDĚ (vnitrozemí) | ||||||||||||
| Měsíc | I. | II. | III. | IV. | V. | VI. | VII. | VIII. | IX. | X. | XI. | XII. |
| Průměrná teplota vzduchu: den °C | -5 | -8 | -12 | -20 | -30 | -35 | -40 | -42 | -35 | -15 | -10 | -8 |
Pozn.: Tabulka ukazuje teploty ve vnitrozemí kontinentu. Na Antarktickém poloostrově, kam míří turistické plavby (prosinec–únor), se letní teploty pohybují kolem 0 °C.
Obyvatelé a politický status
V Antarktidě nežijí žádní domorodci – kontinent nemá stálé obyvatele vyjma tučňáků, tuleňů a vědců na polárních stanicích. Nemá vládu a není pod svrchovaností žádného státu. Jednotlivá teritoria spravují různé země; oblast mezi 90° a 150° západní délky nespadá pod ničí správu.
Antarktickou smlouvou z roku 1959 byl kontinent prohlášen za politicky neutrální – smějí se zde provádět jen výzkumy pro mírové účely a testování jakýchkoli zbraní nebo skladování jaderného odpadu je navždy zakázáno. Madridský protokol z roku 1991 pak Antarktidu prohlásil za přírodní rezervaci zasvěcenou míru a vědě. Ke smlouvě se dosud připojilo 58 zemí, z toho 29 má rozhodovací (konzultativní) status – a mezi nimi je i Česká republika.
Kdy jet do Antarktidy
Turistická sezóna trvá během antarktického léta, tedy od listopadu do března. Plavby vyplouvají nejčastěji z argentinské Ushuaie a míří přes Drakeův průliv k Antarktickému poloostrovu. V prosinci a lednu vrcholí líhnutí tučňáků a slunce téměř nezapadá, únor a březen jsou zase nejlepší na pozorování velryb.
Vybrané zájezdy do dalších polárních oblastí
.jpg?mod=1756383064)
