Írán – do nitra mocné Persie
08. 05. - 20. 05. 2021
  • 08. 05. - 20. 05. 2021
  • 25. 09. - 07. 10. 2021
13 dní
1
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
64 990 Kč

Írán – do nitra mocné Persie

Objevte s námi zemi s nejkrásnějšími památkami Perské říše. Poznáte zemi pro turisty bezpečnou, pohostinnou, přátelskou a hlavně, nesmírně zajímavou.

  • úchvatné památky Perské říše
  • unikátní architektura s dechberoucí výzdobou
  • pestré bazary s výběrem místního zboží
  • profesionální česky hovořící průvodce

 

Itinerář zájezdu

  • 1. den PRAHA – ŠÍRAZ
    Setkání na letišti dvě hodiny před odletem. Odbavení a odlet do Šírázu.
  • 2. den ŠÍRÁZ
    Přílet do Šírázu, intelektuálního srdce Persie a hlavního města provincie Fars. Transfer do hotelu. Odpoledne procházka po rajské zahradě. Půvabné místo plné zeleně je jako stvořené pro odpočinek a rozjímání, snad proto je Šíráz příznačně označován „Městem básníků“. Nocleh v Šírazu.
  • 3. den ŠÍRÁZ
    Prohlídka Šírázu včetně mešit Vakil a Nasir-ol-Molk, mohutné citadely Karima Khana; mauzoleí obou velkých rodáků, významných perských básníků Háfeze a Sádího. Rozkvět města se datuje do 9. a 10. století, kdy se stal hlavním městem perské říše. Podruhé byl hlavním městem v 18. století. Kouzelné město zahalené do vůně růží a zpěvu slavíků. Nocleh v Šírázu.
  • 4. den PERSEPOLIS – PASARGADAE – NAKŠ-E-ROSTÁM – YAZD
    Budete okouzleni archeologickým areálem v Persepolisu, což je bývalé hlavní město Achajmenovské říše, odkud vládli známí starověcí perští králové Darius a Xerxes. Místo Vás překvapí vzhledem k době vzniku velkou vyspělostí. Návštěva Pasargadae, hrobky zakladatele Perské říše Kyra Velikého. Obě uvedená místa jsou zapsaná na seznamu památek UNESCO. V Nakš-e-Rostámu budete moci obdivovat vytesané hrobky perských králů Dareia I., Dareia II., Xerxese a Artaxerxese s krásnými kamennými skalními reliéfy z éry Sasanovců. Přejezd do Yazdu, ubytování a nocleh.
  • 5. den YAZD – ZEINOLDIN – CARAVANSERAI – YAZD
    Přejezd do Zein – o – Din Caravanserai, jehož výstavba se datuje do 16. století a je situován na starověké Hedvábné stezce. Je jedním z 999 poutních hostinců, které byly postaveny za vlády Shaha Abbase a které poskytovali zázemí pro obchodníky. Pozdní oběd v tomto unikátním stavení. Prohlídka Yazdu - historického města známého jako středisko původní perské víry zoroastrismu, prastarého íránského náboženství. V Yazdu žije více než 12.000 aktivních uctívačů boha Ahura a jeho věčného ohně. Yazd je rovněž na seznamu památek UNESCO. Nocleh v Yazdu.
  • 6. den YAZD – ISFAHÁN
    Pokračování prohlídky Yazdu, města s největším počtem minaretů v Íránu. Nachází se zde řada zoroastriánských chrámů s věčným posvátným ohněm, o kterých se zmiňoval již Marco Polo. V nejstarším chrámu plane věčný oheň od roku 470 n.l. Ve městě bylo centrum zoroastriánské komunity, která zde hledala útočiště před nájezdy Arabů. Návštěva mešity Jameh, chrámu Ataškadeh, chrámu Ohně. V okolí města stojí ponuře několik Věží ticha, věží, na které vyznavači ohně přinášeli mrtvé, aby je zde nechali sežrat dravými ptáky. Přejezd do Isfahanu, ubytování a nocleh
  • 7. den ISFAHÁN
    Celodenní prohlídka nejhezčího íránského města a jednoho z nejhezčích měst naší planety, které se dostalo na vrchol slávy a moci v době krále Safavidské říše Šáha Abbáse jako sídlo safavidských králů. Návštěva slavného náměstí Maidan-e-Nakš-e-Jahan, které je považované za skvost civilní islámské architektury. Mešita šejka Lotfolláha s úžasnou architekturou a mimořádnými mozaikami, palác Ali-Qapu. Prohlídka historických mostů Shahrestan, Sio-se Pol, Khadžú přes řeku Zayandeh. Nocleh v Isfahánu.
  • 8. den ISFAHÁN
    Pokračování v prohlídce Isfahánu: arménská katedrála Vank z doby Safavidů, Kajsírie, nejmalebnější místo Isfahánu se spoustou původních mozaik, Chehel-Sotun – palác čtyřiceti sloupů, královské zahrady, minarety Jonban tzv. „kývající se minarety“, jejichž konstrukce umožňuje jemné rozkývání. Také Isfahán najdete na seznamu památek UNESCO. Pro město jsou typické široké ulice plné zeleně, stovky překrásných mešit zdobených barevnými kachlemi a rozsáhlé trhy. Isfahán je městem s největší koncentrací nádherných islámských staveb v Íránu.
  • 9. den KASHAN
    Přejezd do Kashanu, centra perské civilizace. V Kashanu navštívíte historickou zahradu Bagh Fin a typický starý perský dům Borodžerdí s vnitřní výzdobou ze zrcadel a štuku. Prohléd-nete si komplex Agha Bozorg s madrásou, mešitou a svatyní šíitského světce Immamzadeho Ebrahíma. Nocleh v Kashanu.
  • 10. den QOM - TEHERÁN
    Odjezd do Svatého města Qom, jednoho z nejposvátnějších íránských měst. Prohlídka Qomu, jehož skvostem je svatyně Hazrat-e-Masumeh. Přejezd do Teheránu se zastávkou u hrobky Imáma Chomejního na kraji Teheránu. Ubytování v hotelu, nocleh v Teheránu.
  • 11. den TEHERÁN
    Teherán, hlavní město Íránu. Při prohlídce Teheránu, navštívíte Národní archeologické muzeum, v němž zhlédnete sbírku archeologických pokladů ze všech íránských nalezišť; Šáhovy paláce, impozantní věž Svobody nazvanou Azadi Tower, městské opevněni a bazar. Nocleh v Teheránu.
  • 12. den KAZVIN
    Celodenní výlet do města Qazvin, které se řadí mezi zástupce bývalých hlavních měst perské říše. V historickém centru si užijete nákupy na místním bazaru včetně rituálu smlouvání cen. Zastávka u svatyně šíítského imáma Hossejna s dechberoucí výzdobou interiéru, celé stěny jsou vyzdobeny barevnými sklíčky a zrcátky. Zajímavostí je i ruský kostel, který byl společně s dalšími budovami postaven Rusy na přelomu 19. a 20. století. Ještě poslední koflík kávy nebo čaje a je čas na návrat do Teheránu.
  • 13. den PŘÍLET DO PRAHY
    Transfer z hotelu na letiště. Odbavení, odlet z Teheránu s přestupem, přílet do Prahy.

Termíny a ceny

Termín Stav Počet dní Osoby
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
Cena
26. 09. - 08. 10. 2020 uzavřeno 13 dní / 11 nocí 1 81 990,-
08. 05. - 20. 05. 2021 volno 13 dní / 11 nocí 1 64 990,-
25. 09. - 07. 10. 2021 volno 13 dní / 11 nocí 1 64 990,-

Cena zahrnuje:

  • leteckou přepravu a letištní poplatky
  • 11x nocleh ve 3* a 4* hotelech se snídaní
  • 1x oběd
  • veškeré transfery během okruhu
  • všechny prohlídky a vstupy dle programu
  • služby česky hovořícího průvodce (min. 12 osob)

Navíc v ceně:

  • zajištění vstupního kódu pro vyřízení víza
  • oběd v Caravanseray

Cena nezahrnuje:

  • vízum do Íránu (75,- Euro, splatné po příletu – nutný vyřízený vstupní kód)
  • fakultativní výlety a vstupy
  • spropitné a bakšišné
  • cestovní pojištění

 

Další informace:

Klienti musí mít biometrické cestovní pasy!

V cestovním pasu nesmí být otisk razítka z izraelských hraničních přechodů.

Ženám se doporučuje nosit šátek a nepřiléhavý oděv. 

Informace o ceně:

Minimum: 12 osob

Chcete zájezd upravit nebo zpracovat jako individuální cestu?

Máte zájem o dovolenou, ale nemáte teď čas řešit detaily?
Pošlete nám kontakt a napište, kdy se vám máme ozvat. Rádi vám poradíme.

  • 1. PRAHA – ŠÍRAZ
    Setkání na letišti dvě hodiny před odletem. Odbavení a odlet do Šírázu.
  • 2. ŠÍRÁZ
    Přílet do Šírázu, intelektuálního srdce Persie a hlavního města provincie Fars. Transfer do hotelu. Odpoledne procházka po rajské zahradě. Půvabné místo plné zeleně je jako stvořené pro odpočinek a rozjímání, snad proto je Šíráz příznačně označován „Městem básníků“. Nocleh v Šírazu.
  • 3. ŠÍRÁZ
    Prohlídka Šírázu včetně mešit Vakil a Nasir-ol-Molk, mohutné citadely Karima Khana; mauzoleí obou velkých rodáků, významných perských básníků Háfeze a Sádího. Rozkvět města se datuje do 9. a 10. století, kdy se stal hlavním městem perské říše. Podruhé byl hlavním městem v 18. století. Kouzelné město zahalené do vůně růží a zpěvu slavíků. Nocleh v Šírázu.
  • 4. PERSEPOLIS – PASARGADAE – NAKŠ-E-ROSTÁM – YAZD
    Budete okouzleni archeologickým areálem v Persepolisu, což je bývalé hlavní město Achajmenovské říše, odkud vládli známí starověcí perští králové Darius a Xerxes. Místo Vás překvapí vzhledem k době vzniku velkou vyspělostí. Návštěva Pasargadae, hrobky zakladatele Perské říše Kyra Velikého. Obě uvedená místa jsou zapsaná na seznamu památek UNESCO. V Nakš-e-Rostámu budete moci obdivovat vytesané hrobky perských králů Dareia I., Dareia II., Xerxese a Artaxerxese s krásnými kamennými skalními reliéfy z éry Sasanovců. Přejezd do Yazdu, ubytování a nocleh.
  • 5. YAZD – ZEINOLDIN – CARAVANSERAI – YAZD
    Přejezd do Zein – o – Din Caravanserai, jehož výstavba se datuje do 16. století a je situován na starověké Hedvábné stezce. Je jedním z 999 poutních hostinců, které byly postaveny za vlády Shaha Abbase a které poskytovali zázemí pro obchodníky. Pozdní oběd v tomto unikátním stavení. Prohlídka Yazdu - historického města známého jako středisko původní perské víry zoroastrismu, prastarého íránského náboženství. V Yazdu žije více než 12.000 aktivních uctívačů boha Ahura a jeho věčného ohně. Yazd je rovněž na seznamu památek UNESCO. Nocleh v Yazdu.
  • 6. YAZD – ISFAHÁN
    Pokračování prohlídky Yazdu, města s největším počtem minaretů v Íránu. Nachází se zde řada zoroastriánských chrámů s věčným posvátným ohněm, o kterých se zmiňoval již Marco Polo. V nejstarším chrámu plane věčný oheň od roku 470 n.l. Ve městě bylo centrum zoroastriánské komunity, která zde hledala útočiště před nájezdy Arabů. Návštěva mešity Jameh, chrámu Ataškadeh, chrámu Ohně. V okolí města stojí ponuře několik Věží ticha, věží, na které vyznavači ohně přinášeli mrtvé, aby je zde nechali sežrat dravými ptáky. Přejezd do Isfahanu, ubytování a nocleh
  • 7. ISFAHÁN
    Celodenní prohlídka nejhezčího íránského města a jednoho z nejhezčích měst naší planety, které se dostalo na vrchol slávy a moci v době krále Safavidské říše Šáha Abbáse jako sídlo safavidských králů. Návštěva slavného náměstí Maidan-e-Nakš-e-Jahan, které je považované za skvost civilní islámské architektury. Mešita šejka Lotfolláha s úžasnou architekturou a mimořádnými mozaikami, palác Ali-Qapu. Prohlídka historických mostů Shahrestan, Sio-se Pol, Khadžú přes řeku Zayandeh. Nocleh v Isfahánu.
  • 8. ISFAHÁN
    Pokračování v prohlídce Isfahánu: arménská katedrála Vank z doby Safavidů, Kajsírie, nejmalebnější místo Isfahánu se spoustou původních mozaik, Chehel-Sotun – palác čtyřiceti sloupů, královské zahrady, minarety Jonban tzv. „kývající se minarety“, jejichž konstrukce umožňuje jemné rozkývání. Také Isfahán najdete na seznamu památek UNESCO. Pro město jsou typické široké ulice plné zeleně, stovky překrásných mešit zdobených barevnými kachlemi a rozsáhlé trhy. Isfahán je městem s největší koncentrací nádherných islámských staveb v Íránu.
  • 9. KASHAN
    Přejezd do Kashanu, centra perské civilizace. V Kashanu navštívíte historickou zahradu Bagh Fin a typický starý perský dům Borodžerdí s vnitřní výzdobou ze zrcadel a štuku. Prohléd-nete si komplex Agha Bozorg s madrásou, mešitou a svatyní šíitského světce Immamzadeho Ebrahíma. Nocleh v Kashanu.
  • 10. QOM - TEHERÁN
    Odjezd do Svatého města Qom, jednoho z nejposvátnějších íránských měst. Prohlídka Qomu, jehož skvostem je svatyně Hazrat-e-Masumeh. Přejezd do Teheránu se zastávkou u hrobky Imáma Chomejního na kraji Teheránu. Ubytování v hotelu, nocleh v Teheránu.
  • 11. TEHERÁN
    Teherán, hlavní město Íránu. Při prohlídce Teheránu, navštívíte Národní archeologické muzeum, v němž zhlédnete sbírku archeologických pokladů ze všech íránských nalezišť; Šáhovy paláce, impozantní věž Svobody nazvanou Azadi Tower, městské opevněni a bazar. Nocleh v Teheránu.
  • 12. KAZVIN
    Celodenní výlet do města Qazvin, které se řadí mezi zástupce bývalých hlavních měst perské říše. V historickém centru si užijete nákupy na místním bazaru včetně rituálu smlouvání cen. Zastávka u svatyně šíítského imáma Hossejna s dechberoucí výzdobou interiéru, celé stěny jsou vyzdobeny barevnými sklíčky a zrcátky. Zajímavostí je i ruský kostel, který byl společně s dalšími budovami postaven Rusy na přelomu 19. a 20. století. Ještě poslední koflík kávy nebo čaje a je čas na návrat do Teheránu.
  • 13. PŘÍLET DO PRAHY
    Transfer z hotelu na letiště. Odbavení, odlet z Teheránu s přestupem, přílet do Prahy.

Úvodní informace o Iránu

Oficiální název státu: Íránská islámská republika
Rozloha: 1.648.196 km2   
Hlavní město: Teherán
Počet obyvatel: 82 021 564 (17. na světě, 2017)
Státní zřízení: islámská republika
Prezident: Hasan Rúhání
Úřední jazyk: perština
Náboženství: šíiští muslimové 90%, sunniští musilmové 8%, křesťani 1%, židé 1%
Měna: íránský riál (IRR)

Vstupní záležitosti a celní předpisy

Ke vstupu na území Íránu potřebují občané ČR vízum. Žádosti o víza všech typů se nyní podávají elektronicky. Nutnou podmínkou je držení cestovního pasu platného ještě minimálně 6 měsíců po vypršení platnosti víza. Při vstupu do země jsou celní prohlídky běžnou záležitostí. Celní prohlídky na mezinárodním letišti Imáma Chomejního v Teheránu jsou relativně přísné. Po příletu do Íránu si musí všichni cestovatelé nechat svá zavazadla zkontrolovat v rentgenovém zařízení (výjimku tvoří majitelé diplomatického pasu). V případě, že cestovatel doveze zboží pro dovoz íránskými zákony zakázané, je toto zboží zabaveno a dovozce zaplatí též vysokou finanční pokutu. Do Íránu nesmí být dováženo: alkoholické nápoje, vepřové maso, zbraně, hořlaviny a výbušniny, hazardní hry, tiskoviny, filmy, fotografie - znevažující náboženství, erotické, pornografické, je zakázáno dovážet syrské libry, saúdskoarabské rijály, emirátské dirhamy, irácké dináry či libanonské liry.

Důležité kontakty

Velvyslanectví České republiky v Íránu

Embassy of the Czech Republic
No. 36, Nastaran Alley, Bostan St.
North Pasdaran Ave, Upper Farmaniyeh Crossroads
Teheran
Islamic Republic of Iran
P.O.Box 11365 - 4457

telefon: +982126118851 - 4
fax: ++982122802079

Úřední hodiny pro veřejnost:  neděle - čtvrtek 09.00 - 12.00

Všeobecní informace o Iránu

Úřední jazyk

Úředním jazykem je perština.

Geografické informace

Írán je sedmnáctou největší zemí světa.  Sdílí hranice s Ázerbájdžánem (432 km) a Arménií (35 km) na severozápadě, s Turkmenistánem (992 km) na severovýchodě, s Pákistánem (909 km) a Afghánistánem (936 km) na východě a s Tureckem (499 km) a Irákem (1458 km) na západě. Jeho hranice dále vymezuje Kaspické moře na severu a Perský a Ománský záliv na jihu. Íránské krajině dominují rozlehlá horstva, mezi nimiž je spousta různých proláklin a náhorních plošin. Nejhornatější je zalidněná západní část s pohořími jako Kavkaz, Zagros a Elborz (nejvyšší hora Íránu: Damávand s 5671 m). Východní část země tvoří hlavně neobydlené pouště jako Dašt-e Kavír, občas zpestřené slaným jezerem. Jediné rozlehlejší roviny se rozkládají na pobřeží Kaspického moře a na severním konci Perského zálivu. Vodních toků je především ve vnitrozemí málo, většina z nich ústí do bezodtokových jezer a některé z nich v létě úplně vysychají.

Klimatické poměry

Pro Írán je typické subtropické podnebí s výraznou kontinentalitou, na jihu pak horké a suché podnebí tropického charakteru. Průměrná teplota činí v lednu 2–19 °C, v červenci 25–32 °C. Srážky od západu k východu ubývají, nejvíce jich spadne v oblastech u Kaspického moře (ročně až 2.000 mm). Nejsušší jsou kraje u slaných jezer ve vnitrozemí, zatímco v pouštích při jižním pobřeží dochází v noci ojediněle k tvorbě mlhy. Na horách v severních oblastech země a náhorních plošinách na severozápadě v zimě sněží.

Historie

Ve třetím tisíciletí před Kristem byl založen na území Íránu první státní útvar - Elam. Později pod nadvládou Babylonie. V polovině druhého tisícitiletí před Kristem osídlily Írán kmeny, které jsou považovány za předky Peršanů. Ti postupně vybudovali mocnou říši s centrem na území Íránu. Alexandr Veliký ji dobyl roku 331 př.n.l. a perská říše byla obnovena až počátkem šestnáctého století. Rusko-perské války na počátku devatenáctého století opět rozmach perské říše zastavily, Persie byla přeměněna v kolonii Ruska a Velké Británie. Za první světové války byla země obsazena Turky, důstojník perské kozácké brigády Rezá Chán provedl puč a zmocnil se vlády jako Rezá Šáh Pahlaví. Země se přejmenovala na Írán. Po represích vůči opozici v sedmdesátých letech se v zemi zvedla obrovská vlna odporu k šáhovi a v roce 1979 šáh opustil zemi. Moci se ujali islámští duchovní, kteří i přes řadu demokratizačních ústupků, vládnou v zemi dodnes.           

Náboženství

Většina obyvatel Íránu je muslimského vyznání, 90% Íránců se hlásí k šíitské větvi islámu, 8% k sunnitské větvi. Zbylá dvě procenta tvoří vyznavači nemuslimských náboženství: Bahá'í, mandaeismu, hinduismu, jazídismu, jarsánismu, zoroastrismu, judaismu a křesťanství. Poslední tři zmíněná náboženství jsou oficiálně uznávaná a chráněná a mají vyhrazená místa v íránském parlamentu. Muslimské vyznání - je svým početním významem dnešním druhým světovým náboženstvím. Toto monoteistické náboženství, založené kázáním proroka Mohameda, je kultem, tradicí, životní řeholí i projektem života ve společnosti. Pochází ze západního Arabského poloostrova, z měst Mekky a Medíny = odevzdanost se bohu. Mohamed znamená „ten, který je požehnán“.

O lidech

V Íránu žijí lidé mnoha vyznání a etnického původu, stmelení perskou kulturou. Peršané, tvůrci starověké perské říše, jsou nejpočetnější složkou populace. Sedmdesát procent Íránců je potomky árjských (indoevropských) kmenů, které začaly do dnešního Íránu migrovat ze Střední Asie ve 4. tisíciletí př. n. l. Většina obyvatel hovoří jedním z íránských jazyků, mezi které patří i oficiální jazyk země, perština. Nejvýznamnějšími etnickými skupinami jsou Peršané (51%), Ázerbájdžánci (24%), Gílánci a Mázanderánci (8%), Kurdové (8%), Arabové (3%), Lúrové (2%) a Turkmeni (2%). Počet obyvatel Íránu dramaticky vzrostl během druhé poloviny 20. století a roku 2007 překročil hranici 71 milionů. Gramotnost je 79%. Íránci se v průměru dožívají 70,56 let, u žen je toto číslo 72,07, u mužů 69,12. Průměrný věk činí v současnosti 26 let u žen a 25,6 let u mužů (celkový průměr 25,8 let). Írán má přes 70 mil. obyvatel, z nichž 70% je mladších 30 let a třetině je méně než 15 let. Etnických Peršanů je jen polovina. Tvrdí o sobě, že jsou národem, který nejdéle ze všech na světě obývá svou zemi - již 5.000 let. Proti cca 1.500 letům Slovanů v Čechách je to dost. Asi 17 mil. lidí jsou Azerové, tedy lidé stejné národnosti jako obyvatelé Ázerbájdžánu, kde jich dokonce žije méně než v Íránu. Obývají SZ část země a překvapivě se nebouří a nechtějí odtrhnout. Jazykově i etnicky jsou přitom dost odlišní od Peršanů - mají blíž k Turkům. Jsou ale na rozdíl od nich šíité. Zájmy a zvyky městských a vesnických Íránců se od sebe mohou diametrálně lišit. Městská mládež, hlavně z vyšších a středních tříd, nosí módní džíny, sleduje nejnovější hollywoodské trháky v satelitní televizi a schází se na domácích večírcích, kde se občas objeví i pašovaná vodka či víno. Toto chování je spíše výrazem vzdoru vůči současné vládě a povrchovým nátěrem, pod kterým se skrývají patriotičtí a hodně konzervativní věřící lidé, silně vyznávající islámské hodnoty. Venkovanům jsou tyto „vymoženosti“ nedostupné a jejich nejčastější zábavou je prostě klábosení u čaje a procházení se. Město i venkov jsou postiženy drogami, na kterých je závislých až 1 mil. lidí, přestože vláda s tímto problémem bojuje. Na veřejnosti se ale s drogami prakticky nesetkáte, protože dealerství i užívání drog může být trestáno smrtí.                                 

Měna

Íránský riál (rial, rijál) je oficiální měna Islámské republiky Írán. Mezinárodní kód riálu je IRR. Dílčí jednotky jsou dináry. Jeden dinár je setina (0,01) riálu. Díky inflaci se dináry nepoužívají (nejnižší hodnota mince je 50 rijálů). Kurz je přibližně:1 CZK = 479 IRR. Mince mají hodnoty 50 - 1 000 rijálů. Bankovky pak 100 - 100 000 rijálů. Vydavatelem a spravovatelem měny je Centrální banka Islámské republiky Írán. Ve větších městech si bez problémů vyměníte americké dolary a eura, nemění je však všechny banky. Peníze můžete občas vyměnit i na ulici, nemusíte ale vždy dostat výhodný kurz. Nejbezpečnější směnu nabízejí kamenné směnárny, dobrý kurz je  na letišti. Platba kartou nebývá v možná, proto je bezpodmínečně nutné přivézt si dostatečnou hotovost eur nebo amerických dolarů, které jsou ve směnárnách vždy směnitelné.

Poštovní služby

Poštovní systém tu funguje celkem dobře. Není zde problém se zasíláním dopisů a pohledů kamkoli do světa. Do Evropy jdou zásilky asi týden.

Nákup a suvenýry

Rozlehlá tržiště lze najít v mnoha íránských městech, ale jedno z největších, které má doposud středověkou atmosféru, najdete ve městě Shíráz. Nakoupit tu lze poměrně levně nejrůznější zboží včetně elektroniky, nicméně vyhlášené je zdejší zlato a stříbro. Mnohakilometrové zastřešené "bazaary" se stovkami malých obchůdků jsou pro našince odchovaného supermarkety nezvyklou exotikou.  Na rozdíl od bazarů tureckých či egyptských na Vás nikdo nepokřikuje, nikdo se Vám nesnaží nic vnutit, nikdo se Vás nesnaží vehnat do svého krámku. Maximálně budete pozváni na čaj nebo podrobeni zvědavým dotazům. Jsou zde prodavači šátků, látek, nádobí, oříšků, zlata, parfému nebo exotického koření. Celkem 24 karavanserají a prostorných domů, kde se většinou prodávají koberce a které jsou součástí bazaru. Bazar je také místem, kde se velká část zboží vyrábí, zejména se to týká řemeslných výrobků. Dílničky jsou buď součástí krámku, nebo se nachází v patře bazaru, případně na otevřených nádvořích. Rozhodně se nestyďte smlouvat, Peršané mají v obchodu tisíce let náskok a smlouvání na tržišti berou jako naprosto zřejmou a běžnou část své kultury.

Stravování

Na ulicích se běžně a levně najíte v jednoduchých bufetech, kde se nabízejí "bagety" s na místě osmaženým kuřecím masem, zeleninou či kuřecími játry nebo s nakrájenými špagetami, či nakrájeným párkem, s různými placičkami, vnitřnostmi, apod.. Typickým místním jídlem je polévka z vařeného ovčího žaludku, která sice stojí za ochutnání z hlediska poznávacího, ale rozhodně nejde o gurmánskou záležitost. Ceny jídel na ulici se v přepočtu pohybují okolo 1 - 2 dolarů. Pamatujte na pitný režim. Naprostá většina vody z vodovodu je nezávadná a dá se bez problémů pít. Není proto bezpodmínečně nutné kupovat balenou vodu. Íránská kuchyně je založená především na skopovém mase. Národním jídlem je právě jehněčí s rýží na různé způsoby. Rýže patří k chloubě Íránců. Nejčastější (a asi i nejoblíbenější) jídlo je chello kebab (mleté maso, rýže a opečené rajské). Kebab mají většinou i v čajovnách a prodává se také na ulici. e fastfoodech jsou k mání i hamburgery a grilovaná kuřata. Naopak hodně špatná je v Íránu pizza, která nemá s naší skoro nic společného. Dobrou a lacinou snídani zahrnující většinou sýr, máslo a chléb (někdy i omeletu - míchaná vejce s rajským protlakem připomínající naše lečo) dostanete po ránu v každé čajovně. V některých čajovnách, ale hlavně ve speciálních jídelnách nabízí vynikající jogurt s medem a chléb. Místo jogurtu mají někde krém (něco jako jogurt, ale tužší hmota). Nejoblíbenější pití je vedle výborného černého čaje zam-zam kola (limonády různých chutí a barev, výborné a levné). Překvapivě dobré je i místní ochucené "pivo", které v horku osvěží víc než limonáda. Hodně se pije místní trochu slaná varianta kefíru (ayran-tur nebo dugh-per), někdy ještě dochucená bylinkami.

Spropitné

I když spropitné není v Íránu rozšířené tak jako v jiných zemích, v některých sférách je vhodné spokojenost se službou projevit. Týká se to zejména restaurací a hotelů, přiměřená částka je 10% z celkové ceny.

Elektřina

Převážně napětí 220 V/50 Hz. Zástrčky - evropská dvouvidlice.

Telefony

V každém větším městě jsou centra volání do zahraničí, volání je levné. Mobilní telefon - Írán je územně rozdělen mezi 3 místní operátory. Aktuálně má roamingovou smlouvu se všemi podepsán pouze T-Mobile CZ. Ani to však neznamená, že si všude zavoláte. Pokrytí není souvislé a ještě záleží na řadě technických okolností. Uživatelé mobilních telefonů musí také počítat s vysokou cenou volání - Írán patří do nejvyšších tarifních pásem. Na přesné ceny se informujte u svých operátorů.

Očkování

I když není při cestách do Íránu povinné očkování (doporučené je očkování proti hepatitidě A a B, popřípadě tyfu). Nejlepší je samozřejmě tuto záležitost zkonzultovat s lékařem nebo s odborníkem v některé z hygienických stanic. Pouze pokud cestující přijíždí do země z oblasti zasažené malárií, je vyžadováno potvrzení o očkování proti této nemoci, totéž platí pro příjezdy z oblastí s výskytem žluté zimnice.

Bezpečnostní situace

Írán je v současné době pro turistu naprosto bezpečnou zemí. Díky přísnému režimu a neméně přísným trestům je zde téměř nulová kriminalita. Násilné trestné činy jsou naprosto výjimečné a rovněž drobná kriminalita není běžným jevem. Snad jen ve velkých městech, jako je Teherán či Isfahán je třeba věnovat zvýšenou pozornost svým osobním dokladům a cenným předmětům a nenechávat tyto věci bez dozoru. Snad jediným příkladem kriminality jsou podvodníci vydávající se za policisty.

Čas, svátky, otevírací doby

Írán je o 2½ h napřed před ČR, tedy o 1½ h před Tureckem a 30 minut za Pákistánem v letním a 1½ h v zimním čase. V Afghánistánu je stejně. Kromě důsledně dodržovaných islámských svátků má Írán ještě světské národní svátky, během nichž jsou úřady a hodně obchodů zavřených:

  • 11.2. VIÚR (Velká islámská únorová revoluce) - 1979
  • 20.3. Den znárodnění ropného průmyslu (1951)
  • 21.-24.3. No Ruz - íránský Nový rok, který se slaví již 2.000 let. Protože Íránci navštěvují své příbuzné, hotely a doprava jsou přeplněny týden před i po tomto svátku. Obchody a úřady, dokonce i restaurace jsou zavřené.
  • 2.4. Sizdah Bedar - svátek po Novém roce
  • 4.6. Úmrtí velkého vůdce Islámské republiky Írán (1989) - statisíce poutníků navštěvují Teherán, Qom a Khomein, kde působil ajatolláh Chomejní
  • 5.6. Zatčení ajatolláha Chomejního (1963) poté, co vyzval muslimy celého světa ke vzbouření se proti supervelmocím
  • 28.6. Úmrtí Seyyeda Mohammada Beheshti (1980), prvního předsedy Parlamentu po roce 1979, který podlehl atentátu o dva roky později
  • 8.9. Den mučedníků revoluce

Pátek je den odpočinku, kdy je skoro vše zavřeno. V menší míře také ve čtvrtek odpoledne. Jednotné otevírací doby neexistují, začíná se většinou mezi 8-9 h. Během letních veder počítejte s delší pauzou během poledne (13-16 h) a otevřenými obchody a restauracemi dlouho po setmění. V Íránu se používají dva kalendáře. Je-li podle našeho kalendáře rok 2006, podle perského je 1384 nebo 1385 a podle klasického muslimského 1426 nebo 1427. Muslimský i perský rok jsou o 10 dní kratší a tak se jejich začátek v našem kalendáři každý rok posunuje.

Společenská etiketa a doporučené oblečení

Abychom se v Íránu - a také v ostatních zemích - vyhnuli nepříjemnostem a společenským faux pas, je vhodné řídit se některými zásadami:

  • Přivítání hosta je v islámských zemích vřelé, fyzické kontakty podléhají jiným pravidlům, než u nás. Líbají se i muži mezi sebou, na veřejnosti však nikdy ne muž se ženou, a to ani v případě, že se jedná o manžele. Plácání po ramenou a zádech je nepřípustné. Řeč těla je důležitá. "Bublina osobního prostoru,, je menší než v Evropě, partneři se vždy dívají vzájemně do očí. Naopak je neslušné, když na veřejnosti muž kontaktuje očima (nebo jinak) neznámou ženu.
  • Host je pro hostitele posvátný, pokud projeví o něco zájem, povinností hostitele je jeho přání splnit. Doporučuje se příliš neobdivovat hostitelovu domácnost, abychom ho neuváděli do rozpaků. Má totiž povinnost nám vychvalovaný předmět věnovat. Můžeme přinést drobné dárky, nikdy ne alkohol, dokonce ani ve formě čokoládových likérových bonbonů. Dárky předáváme pravou rukou, levá je považována za nečistou. Tabu je hovořit o politice, islámu, ženách a sexu.
  • Je třeba věnovat pozornost formální stránce setkání, způsobu oslovení, používání titulů při vědomí dosaženého vzdělání a funkce, zasedacímu pořádku, zdvořilým dotazům na zdraví rodiny (nikoli manželky), to vše hraje významnou roli. Odmítnout nabízenou kávu nebo čaj je neslušné.
  • Na jednom obchodním jednání s cizinci sešlo z uzavření mnohamilionového kontraktu jen proto, že tito seděli po evropském způsobu, tzn. nohu přes nohu. Jejich obchodnímu bystrozraku ušlo, že ukázat druhému podrážky bot je v tomto světě hrubá urážka.
  • Nejvýraznějším „zvykem“ Íránců je jejich příslovečná pohostinnost. Nebuďte překvapeni, když Vás budou zvát k sobě domů na oběd, večeři nebo jen na čaj; a to bez postranních úmyslů Vám něco prodat. Mohou za Vás taky zaplatit v restauraci, vstupné nebo na pikniku v parku nabízet své jídlo. V místech, kde nejsou hotely, nebývá problém sehnat nocleh u někoho doma. Obzvlášť ti, kdo cestují sami, budou středem pozornosti a mnoho Íránců se nabídne jako doprovod. Jestliže jste hoštěni u někoho doma, dejte mu nějaký malý dárek. Přitom nezapomeňte, že slušně vychovaný Íránec nejprve nabídku ze zdvořilosti třikrát odmítne, než ji může přijmout. Stejně byste měli reagovat Vy. Tento zvyk je důležitý pro chudé lidi, protože jim dává šanci zachovat si tvář - nabídnou hostům např. jídlo, kterého mají sami málo, ale oni odmítnou a tak se hostitel nemusí cítit nezdvořile. Někdy od Vás prodavač ze zvláštní zdvořilosti odmítá přijmout peníze za nakoupené zboží, ale Vy byste měli vytrvat a ne toho hned využít a bez placení zmizet. Dopustili byste se tím ani ne tak krádeže, jako spíše hrubé urážky. Na WC obvykle nebývá papír, ale voda. K umývání pozadí se používá levá ruka, která se proto považuje za nečistou. Pravou rukou se jí. Hamamy, tedy veřejné lázně, nechybí v žádném větším městě.

Doporučené oblečení

Írán je šíitská země a při pobytu na jeho území je třeba respektovat místní pravidla týkající se oblékání, naprostého zákazu požívání alkoholu, fyzického kontaktu na veřejnosti, fotografování osob (je nutné se předem zeptat, potom je to možné), atd. Ženy by měly nosit plášť nebo delší košili a k tomu dlouhou volnou sukni nebo kalhoty, povinný je šátek zakrývající hlavu i krk. Muži mohou nosit obvyklé turistické oblečení, nesmí ale mít krátké kalhoty. Nové nařízení prezidenta Ahmadínedžáda z dubna 2006 nařizuje větší přísnost v oblékání žen včetně kontrol na ulicích, doporučuje se proto na pravidla oblékání dbát obzvlášť obezřetně. Kvůli napjaté mezinárodní situaci se rovněž doporučuje opatrnost a umírněnost při případných diskusích s Íránci o politické či náboženské problematice.

Tehrán

Teherán (persky تهران) je hlavním městem Íránu, centrem stejnojmenné provincie a sídlem nejvyšších úřadů státní správy. V roce 2011 v něm žilo 8.797.520 obyvatel. Teherán je místem, kde se nacházejí četné univerzity, muzea a pamětihodnosti, své zastoupení zde mají významné domácí i zahraniční firmy a instituce. V Teheránu jsou dvě letiště, Mehrabád a letiště Imáma Chomejního. Historie města První zpráva o Teheránu pochází z roku 942 a stejně jako pozdější popisy ze 13. a 14. století hovoří o sídlišti s ovocnými zahradami a čistou vodou ležícím severně od města Rajj. Obyvatelé, kteří si své příbytky zřizovali většinou pod zemí, v jeskyních a skalních rozsedlinách, prý byli obávanými silničními lupiči. Počátky osídlení na území dnešního velkoměsta však sahají až do neolitu. Pro rozvoj Teheránu měl rozhodující význam vpád Mongolů v roce 1220, neboť sem uprchla řada obyvatel seldžucké rezidence Rajj, dosavadního přirozeného centra oblasti. Již ve 14. století získalo rozrůstající se sídliště jistý hospodářský význam, jeho pravý rozkvět ale nastal až za Safíovců, dynastie, která v zemi vládla od roku 1501. Teprve tehdy se stal Teherán definitivně městem. Nesmírný rozmach však město zaznamenalo až od vlády Ágy Muhammada Chána (17951797), zakladatele dynastie Kádžárovců, který se zde nechal korunovat na šáha. Sám sice po sobě nezanechal větší stavební památky, jeho rozhodnutí usadit se v těchto místech ale učinilo z Teheránu centrum celé Persie. Šáh Násiruddín dal po roce 1857 strhnout safíovské hradby a zahájil moderní výstavbu města, na níž se podílel i český rodák Karel August Kříž. V roce 1906 se v Teheránu sešel první perský parlament, v platnost vstoupila ústava, která omezila moc šáha. Památky Mezi nejzajímavější místa patří Golestánský palác v samém srdci města, obklopený parkovými plochami a kanály. Jeho počátky sahají již do safíovské doby, dnešní podobu však získal až po rozsáhlých přestavbách za turkmenské dynastie Kádžárovců, panující v letech 1795-1925. Z objektů v areálu je nejvýznamnější Audienční palác z dob šáha Fath Alího (1797-1834), v němž se až do 20. století nacházela oficiální rezidence perských šáhů (dnes muzeum). Za zmínku stojí i Palác mramorového trůnu, jenž za svou dnešní podobu taktéž vděčí Fath Alímu a Bílý palác, zbudovaný šáhem Muzaffaruddínem. Jižně od palácového komplexu leží rozlehlý, složitě strukturovaný prostor bazaru spolu s mešitou Imáma Chomejního, původně nazývanou Masdžid-e šáh, tedy Šáhova mešita. Mešita pochází z let 1809-1824 a do jejího vnitřního dvora vedou čtyři mohutné vstupy s charakteristickou podobou ívánů; nad severním z nich se vypínají minarety z dob šáha Násiruddína. Bazar tvoří samostatnou čtvrť a kromě typických krámků v něm lze nalézt i banky, dílny, medresy, čajovny či restaurace. Mimo centrum směrem na sever se v městské čtvrti Darband nachází někdejší letní sídlo šáhů, dnes známé pod názvem Sádábádské palácové muzeum. Doprava Veřejnou dopravu v Teheránu obstarávají většinou autobusy (maďarské Ikarusy), od roku 2000 je v provozu také metro. To má v současnosti v provozu tři linky (1, 2 a 5), a plánována je výstavba dalších dvou. Tramvajová síť se ve městě nenachází. Od roku 1992 v Teheránu jezdí trolejbusy. Ve městě je vytvořena samostatná síť oddělená od silniční dopravy. Provoz v Teheránu zajišťují československé trolejbusy Škoda.

Historická Hedvábná stezka

Hedvábná stezka měla v historii v Persii mnoho podob v závislosti na aktuálních hranicích a válkách. Proto nelze stanovit jednu přesnou trasu Hedvábné stezky, jako je to víceméně možné v Číně. Hlavní západo-východní tepnu můžeme vymezit takto: Maku - Tabriz - Zanjan - Qazvin - Rey (dnešní Teherán) - Neishabur - Mashhad. Mnohá místa na této trase nejsou moc navštěvovaná turisty, ale přesto jsou velmi zajímavá. Nabízí se také vhodné odbočky do Alborz a ke Kaspickému moři. Z Mashhadu můžete pokračovat stále po Hedvábné stezce do Heratu v Afghánistánu nebo projet východním Íránem pouštěmi a zajímavými městečky do Yazdu, Kermánu nebo Zahedanu.

 

Celý svět na dlani

Vybírejte podle kontinentu

Afrika

Asie

Severní Amerika

Latinská Amerika

Evropa

Australie a Oceánie