Čína - Perly říše středu
02. 08. - 13. 08. 2019
  • 05. 07. - 16. 07. 2019
  • 19. 07. - 30. 07. 2019
  • 02. 08. - 13. 08. 2019
  • 16. 08. - 27. 08. 2019
  • 06. 09. - 17. 09. 2019
  • 20. 09. - 01. 10. 2019
  • 11. 10. - 22. 10. 2019
12 dní
1
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
46 490 Kč

Čína - Perly říše středu

Projdete se po Velké zdi, prohlédnete si kdysi nejbohatší město světa Xi’an se slavnou Terakotovou armádou, pulsující Šanghaj, romantické Su-čou ...

  • poznáte letní sídlo čínských císařů
  • ocitnete se ve svého času největším hlavním městě na světě
  • uvidíte nejzachovalejší a nejrozsáhlejší kolekci hliněných soch
  • zájezd pod vedením zkušených průvodců

Itinerář zájezdu

  • 1. den ODLET Z PRAHY
    Sraz skupiny na letišti Praha. Odlet do Pekingu.
  • 2. den PŘÍLET DO PEKINGU
    Přílet do Pekingu. Transfer do hotelu, ubytování. Večer individuální volno na procházku městem či odpočinek.
  • 3. den ZAKÁZANÉ MĚSTO, PEJ-CHAJ PARK, TCHIEN-AN-MEN
    Snídaně. Dopoledne prohlídka Zakáza ného města – sídla panovníků dynastie Ming a Čching. V tomto rozlehlém císař ském komplexu vládlo 24 pa novníků po více než 500 let celé čínské říši. Zaká zané město bývá též nazý váno největším kulturním muzeem Číny, během vlády všech císařů bylo ne přístupné veřejnos ti. Oběd v tra diční čínské restauraci. Odpoledne procházka Pej-chaj parkem s pro hlíd kou pagody, postavené na ostrově uprostřed laguny. Následuje prohlídka největšího náměstí na světě Tchien-an-men – náměstí Nebeského klidu o rozloze 44 hektarů.
  • 4. den VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ, HROBKY DYNASTIE MING
    Snídaně. Celodenní výlet k velkolepé stavbě – Velké čínské zdi, jež se rozpí ná v délce více než 6.000 km. Tato zeď, sloužící původně k obranným účelům proti invazi barbarů, se nachá zí zhruba 60 km severovýchodně od Pekingu. Oběd v tradiční čínské restau raci. Odpoledne prohlídka jedné ze dvou přístupných hrobek panovníků dynastie Ming (celkem 13 hrobek).
  • 5. den LETNÍ PALÁC, WANG FU TING ROAD
    Snídaně. Prohlídka Letního paláce, letního sídla císařů. Během své vlády zde císaři přebývali a odpočívali v rozlehlých zahradách. Prohlédnete si i známou Loď čistoty a klidu – Mramorovou loď císařovny Cch’-si z roku 1888. Oběd v tradiční čínské restauraci. Od po ledne procházka po Wang-Fu-Ting Road, nejrušnější třídě moderního cen tra Pekingu s obchodními domy.
  • 6. den CHRÁM NEBES A LAMAISTICKÝ CHRÁM
    Snídaně. Dopoledne prohlídka Chrámu nebes, postaveného již v roce 1420. V tomto rozsáhlém chrámu panovníci dy nastie Ming a Čching pořádali modli teb ní obřady a rituály. Odpoledne pro hlídka lamaistického kláštera. Jeho pět hlavních síní ztělesňuje slohovou smě si ci chánských, mongolských a tibet ských prvků. Po večeři transfer na ná draží a odjezd lůžkovým vlakem do Xi’anu.
  • 7. den XI´AN
    Ranní příjezd do Xi’anu, hlavního města provincie Šan-si. Toto město s bohatou historií bylo hlavním městem 11 čínských dynastií a bývalo největším městem. Ve svých cestopisech se o Xi’anu zmiňuje i Marco Polo jako o výchozím bodu Hedvábné cesty pro obchodníky. Transfer do hotelu. Po snídani a krátkém odpočinku násle duje prohlídka města – navštívíte areál Velké pagody divoké husy ze 4. sto letí, prohlédnete si městské opevnění z raného období dynastie Ming a místní muzeum. Večeře.
  • 8. den TERAKOTOVÁ ARMÁDA A VESNICE BANPO
    Po snídani výlet k jedné z největších turistických atrakcí celé Číny – Te rakotové armádě – hliněné armádě cí saře Čchin Š’chuang-tiho, významné osobnosti v čínských dějinách. Tento císař sjednotil Čínu v jednu silnou vý znam nou říši. Hliněná armáda byla zcela náhodou objevena v roce 1974 míst ními rolníky. Více než 6.000 ozbroje ných bojovníků v životní velikosti je rozestavěno v bojovém šiku. Celá armáda byla součástí posmrtné výbavy zemřelého panovníka. Oběd. Odpo ledne prohlídka vesnice Banpo – sídliště původních obyvatel před zhru ba 5.000 lety. V pozdním odpoledni transfer na nádraží a odjezd lůžkovým vlakem do Šanghaje.
  • 9. den ŠANGHAJ
    Příjezd do Šanghaje v odpoledních hodinách. Tato rychle se rozvíjející metropole východní Číny s více než 18 milióny obyvatel upoutá své návštěv níky moderní výstavbou. Transfer na hotel. Procházka po rušné třídě Nanjing s přilehlým nábřežím Bund. Projížďka po řece Huangpu. Večeře. Nocleh.
  • 10. den ŠANGHAJ – VOLNÝ DEN
    Snídaně. Volný den s možností fakul tativní návštěvy „čínských Benátek" – města Su-čou. Město je známé svými umělými vodními kanály a zahradami. V roce 1997 byly zdejší klasické zahra dy zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
  • 11. den ŠANGHAJ
    Snídaně. Celodenní prohlídka města. Prohlédnete si chrám jadeitového Buddhy s plastikami s buddhistickými motivy. Oběd. Odpoledne se projdete zahradami Yuyuan, jež byly postaveny již v 16. století a jsou centrem odpo činku pro místní obyvatele. Večeře, volný program na prohlídku cen tra města. Pro zájemce fakulta tivně návštěva akrobatické show.
  • 12. den ODLET DO PRAHY
    Snídaně. Transfer na letiště a odlet do Prahy. Přílet do Prahy.

Termíny a ceny

Termín Stav Počet dní Osoby
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
Cena
05. 07. - 16. 07. 2019 volno 12 dní / 10 nocí 1 46 490,- 49 990,-
19. 07. - 30. 07. 2019 volno 12 dní / 10 nocí 1 46 490,- 49 990,-
02. 08. - 13. 08. 2019 volno
možnost doobsazení
12 dní / 10 nocí 1 46 490,- 49 990,-
16. 08. - 27. 08. 2019 volno 12 dní / 10 nocí 1 46 490,- 49 990,-
06. 09. - 17. 09. 2019 volno 12 dní / 10 nocí 1 46 490,- 49 990,-
20. 09. - 01. 10. 2019 volno 12 dní / 10 nocí 1 46 490,- 49 990,-
11. 10. - 22. 10. 2019 volno 12 dní / 10 nocí 1 46 490,- 49 990,-
Zobrazit všechny termíny

Cena zahrnuje:

  • leteckou přepravu Praha – Peking a Šanghaj – Praha s přestupem
  • letištní taxy
  • transfery letiště – hotel – letiště
  • 8x nocleh se snídaní v hotelu 3* - 4*
  • 2x nocleh v lůžkovém vlaku
  • program včetně veškerých transferů a vstupů
  • 8x oběd a 8x večeře v tradiční čínské restauraci
  • českého průvodce během okruhu

Cena nezahrnuje:

  • vstupní vízum (vyřídíme za poplatek 2.500,- Kč)
  • fakultativní výlety nad rámec programu (Chu-tchung tour, akrobatická show, Pekingská opera, pekingská kachna, Su-čou – celkem 220,- USD)

Informace o ceně:

Minimum: 16 osob

Chcete zájezd upravit nebo zpracovat jako individuální cestu?

Máte zájem o dovolenou, ale nemáte teď čas řešit detaily?
Pošlete nám kontakt a napište, kdy se vám máme ozvat. Rádi vám poradíme.

  • 1. ODLET Z PRAHY
    Sraz skupiny na letišti Praha. Odlet do Pekingu.
  • 2. PŘÍLET DO PEKINGU
    Přílet do Pekingu. Transfer do hotelu, ubytování. Večer individuální volno na procházku městem či odpočinek.
  • 3. ZAKÁZANÉ MĚSTO, PEJ-CHAJ PARK, TCHIEN-AN-MEN
    Snídaně. Dopoledne prohlídka Zakáza ného města – sídla panovníků dynastie Ming a Čching. V tomto rozlehlém císař ském komplexu vládlo 24 pa novníků po více než 500 let celé čínské říši. Zaká zané město bývá též nazý váno největším kulturním muzeem Číny, během vlády všech císařů bylo ne přístupné veřejnos ti. Oběd v tra diční čínské restauraci. Odpoledne procházka Pej-chaj parkem s pro hlíd kou pagody, postavené na ostrově uprostřed laguny. Následuje prohlídka největšího náměstí na světě Tchien-an-men – náměstí Nebeského klidu o rozloze 44 hektarů.
  • 4. VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ, HROBKY DYNASTIE MING
    Snídaně. Celodenní výlet k velkolepé stavbě – Velké čínské zdi, jež se rozpí ná v délce více než 6.000 km. Tato zeď, sloužící původně k obranným účelům proti invazi barbarů, se nachá zí zhruba 60 km severovýchodně od Pekingu. Oběd v tradiční čínské restau raci. Odpoledne prohlídka jedné ze dvou přístupných hrobek panovníků dynastie Ming (celkem 13 hrobek).
  • 5. LETNÍ PALÁC, WANG FU TING ROAD
    Snídaně. Prohlídka Letního paláce, letního sídla císařů. Během své vlády zde císaři přebývali a odpočívali v rozlehlých zahradách. Prohlédnete si i známou Loď čistoty a klidu – Mramorovou loď císařovny Cch’-si z roku 1888. Oběd v tradiční čínské restauraci. Od po ledne procházka po Wang-Fu-Ting Road, nejrušnější třídě moderního cen tra Pekingu s obchodními domy.
  • 6. CHRÁM NEBES A LAMAISTICKÝ CHRÁM
    Snídaně. Dopoledne prohlídka Chrámu nebes, postaveného již v roce 1420. V tomto rozsáhlém chrámu panovníci dy nastie Ming a Čching pořádali modli teb ní obřady a rituály. Odpoledne pro hlídka lamaistického kláštera. Jeho pět hlavních síní ztělesňuje slohovou smě si ci chánských, mongolských a tibet ských prvků. Po večeři transfer na ná draží a odjezd lůžkovým vlakem do Xi’anu.
  • 7. XI´AN
    Ranní příjezd do Xi’anu, hlavního města provincie Šan-si. Toto město s bohatou historií bylo hlavním městem 11 čínských dynastií a bývalo největším městem. Ve svých cestopisech se o Xi’anu zmiňuje i Marco Polo jako o výchozím bodu Hedvábné cesty pro obchodníky. Transfer do hotelu. Po snídani a krátkém odpočinku násle duje prohlídka města – navštívíte areál Velké pagody divoké husy ze 4. sto letí, prohlédnete si městské opevnění z raného období dynastie Ming a místní muzeum. Večeře.
  • 8. TERAKOTOVÁ ARMÁDA A VESNICE BANPO
    Po snídani výlet k jedné z největších turistických atrakcí celé Číny – Te rakotové armádě – hliněné armádě cí saře Čchin Š’chuang-tiho, významné osobnosti v čínských dějinách. Tento císař sjednotil Čínu v jednu silnou vý znam nou říši. Hliněná armáda byla zcela náhodou objevena v roce 1974 míst ními rolníky. Více než 6.000 ozbroje ných bojovníků v životní velikosti je rozestavěno v bojovém šiku. Celá armáda byla součástí posmrtné výbavy zemřelého panovníka. Oběd. Odpo ledne prohlídka vesnice Banpo – sídliště původních obyvatel před zhru ba 5.000 lety. V pozdním odpoledni transfer na nádraží a odjezd lůžkovým vlakem do Šanghaje.
  • 9. ŠANGHAJ
    Příjezd do Šanghaje v odpoledních hodinách. Tato rychle se rozvíjející metropole východní Číny s více než 18 milióny obyvatel upoutá své návštěv níky moderní výstavbou. Transfer na hotel. Procházka po rušné třídě Nanjing s přilehlým nábřežím Bund. Projížďka po řece Huangpu. Večeře. Nocleh.
  • 10. ŠANGHAJ – VOLNÝ DEN
    Snídaně. Volný den s možností fakul tativní návštěvy „čínských Benátek" – města Su-čou. Město je známé svými umělými vodními kanály a zahradami. V roce 1997 byly zdejší klasické zahra dy zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
  • 11. ŠANGHAJ
    Snídaně. Celodenní prohlídka města. Prohlédnete si chrám jadeitového Buddhy s plastikami s buddhistickými motivy. Oběd. Odpoledne se projdete zahradami Yuyuan, jež byly postaveny již v 16. století a jsou centrem odpo činku pro místní obyvatele. Večeře, volný program na prohlídku cen tra města. Pro zájemce fakulta tivně návštěva akrobatické show.
  • 12. ODLET DO PRAHY
    Snídaně. Transfer na letiště a odlet do Prahy. Přílet do Prahy.

Víza & dokumenty

Pro občany ČR platí vízová povinnost. K vyřízení víza je nutná 1 fotografie, platný pas déle než 6 měsíců po návratu a vyplněná žádost o vízum. Vyřízení víza trvá obvykle týden + čas na zpracování. Hotely a ubytovací zařízení vyřizují registraci cizince automaticky na základě předložení cestovního pasu s platným vízem nebo povolení k dlouhodobému pobytu v ČLR. 

Letecká přeprava

Rady pro odbavení při odletu: Vzhledem k situaci v letecké dopravě doporučujeme dbát nařízení pro pohyb osob a zavazadel na letištích a počítat s delší dobou potřebnou pro odbavení včetně důkladné osobní prohlídky. Pro plynulé odbavení zavazadel a vyzvednutí palubní vstupenky se dostavte na letiště cca. 2 až 2,5 h. před odletem. Zavazadla si označte, štítky – jsou k dispozici v odbavovacích obálkách nebo u přepážky letecké společnosti. Adresu hotelu, v němž strávíte první noc, obdržíte s odbavením na letišti v den odletu.

Zavazadla: celková váha hlavních zavazadel by neměla překročit 23 kg, v případě Business Class 30 kg. U příručních zavazadel činí váhový limit 8 kg a maximální součet rozměrů všech tří rozměrů zavazadla nesmí překročit 115 cm. V případě příručních zavazadel v Business Class činí váhový limit 18 kg. a maximální součet rozměrů všech tří rozměrů zavazadla nesmí překročit 115 cm. 

Ztráta zavazadla: V případě poškození či ztráty zavazadla během letů se ihned na místě obraťte na přepážku reklamací zavazadel a vyplňte reklamační list. Na pozdější reklamace nelze brát zřetel. Letecká společnost dopraví zpožděné zavazadlo do místa Vašeho ubytování, ztracené zavazadlo případně finančně odškodní.

Zmeškání letu: Pokud zmeškáte odlet letu (první nebo navazující), neprodleně se odeberte k přepážce letecké společnosti, s níž jste měli letět. Společnost Vás naknihuje na nejbližší možný let. Pokud není společnost zastoupena na letišti přímo, nebo přes aliančního partnera, přebírá zastoupení místní (národní) letecká společnost. Nebude-li tedy například v Londýně zastoupena společnost KLM, ani žádný z aliančních partnerů, obrátíte se na British Airways. V zásadě mohou nastat dvě situace:

1. Let nestihnete vinou zpoždění letu, živelné pohromy, teroristického útoku apod. - v takovém případě hradí poplatky za překnihování na další možný let příslušná letecká společnost.
2. Let nestihnete vlastní vinou, např. zaspáním, pozdním příchodem, nedodržením bezpečnostních předpisů, nedodržením vstupních formalit apod. - v takovém případě všechny poplatky spojené s překnihováním na další možný let hradíte sami.

Pohotovost 24h 
v případě jakýcholi potíží při letecké přepravě se můžete obrátit na naší 24h hot-line

+420 724 626 766 
Po-Pá 18:00-08:00
Pá-Po 18:00-08:00 (včetně svátků)

+420 233 377 711
Po-Pá 09:00 - 18:00

Celní předpisy
V rámci neobchodního dovozu lze přivážet zboží pro osobní potřebu. Povinná výměna valut není uplatňována. Zajištění finančních prostředků pro cestu do ČLR je nutné prokazovat při žádosti o čínské turistické vízum. Na hraničních přechodech toto opatření není aplikováno. N Dovoz i vývoz valut nad 10 000 USD je nutné deklarovat.  Vyvážet lze valuty v maximální nominální hodnotě 10000 USD. Při turistických cestách je uplatňován zákaz dovozu ovoce a zeleniny, mléčných a masových výrobků z cizí země a zákaz vývozu starožitností (předměty starší 100 let) a vzácných druhů flóry a fauny.

Zakázané oblasti

Cizinci nemají povoleno navštěvovat tzv. zakázané oblasti, popř. objekty. Seznam zakázaných oblastí není veřejnosti přístupný. Porušení čínských předpisů lze předejít dotazem u čínské policie nebo ZÚ ČLR v Praze.

Očkování

Není vyžadováno žádné speciální očkování, úroveň zdravotní péče je ve velkých městech slušná, ošetření se platí. V odlehlých oblastech může být kvalitní lékařská péče nedostupná. Kromě západní medicíny se hojně využívají i metody tradičního lidového léčitelství. Každý cestovatel by měl zvážit očkování proti žloutenkám typu A+B. Žloutenka typu A „nemoc špinavých rukou“ se přenáší kontaminovanými potravinami a vodou, žloutenka typu B je přenášena krví, pohlavním stykem a jinými sekrety. Je rovněž vhodné ověřit si aktuální platnost očkování proti tetanu a pravidelných očkování (zarděnky, záškrt, spalničky, příušnice atd.). Cizinci, kteří do ČLR přijíždějí z oblastí, ve kterých se vyskytuje žlutá zimnice, jsou povinni předložit potvrzení o skutečnosti, že byli proti této chorobě očkováni. Cizincům, kteří jsou nositeli viru HIV, mají pohlavní chorobu, lepru, mentální poruchu nebo otevřenou plicní tuberkulózou, není umožněn vstup na území ČLR.

Klima

Území ČLR je nesmírně rozsáhlé, existuje na něm 6 základních klimatických zón. Východní oblast Číny je na severu v Mandžusku pod vlivem drsného kontinentálního klimatu s velmi studenými zimami (až pod minus 20°C) a horkými léty, srážky se koncentrují na letní měsíce. Jižněji (povodí Chuang-che, Peking, Si-an) je klima se studenými zimami a teplým létem. V povodí Jang c´-ťiang panuje subtropické klima s mírnými zimami a teplým létem, srážky jsou celoroční mimo zimní měsíce. Jižní pobřeží Číny (Hongkong) je pod vlivem tropického monzunového klimatu. Tibetské a čchangtangské plató je pod vlivem vysokohorského kontinentálního klimatu, severní vnitrozemí (oblast AO Sing-ťiang) je ovlivňováno aridním kontinentálním klimatem s výrazně chladnými zimami a teplým létem.

Čínská kuchyně

Neexistuje jednotná čínská kuchyně. Pojem je stejně zavádějící, jako například kuchyně evropská. Existují 4 základní oblasti, drobných regionálních odchylek jsou však stovky a tisíce, kuchyně národnostních menšin jsou pak ještě dále odlišné.

Pekingská kuchyně Pekingská, nebo-li též severní kuchyně, pochází z obilné oblasti Číny, více se tedy používají knedlíky, chléb či nudle. Základem je pšenice a proso. Nejznámější specialitou je tradiční pekingská kachna, ceněná pro svoji do zlatova vypečenou kůžičku více než pro maso,  a žebrácké kuře, pečené v jílu.. Základními masy jsou ryby a kuřata, hojně se vyskytuje též zelí. Silné jsou zastoupeny i vlivy kuchyně mongolské s grilovanými masy. Severní kuchyně není příliš rafinovaná, je však hutná a ideálně vyhovuje chladnému klimatu.

Sečuánská kuchyně Sečuánská kuchyně je převážně velmi ostrá, česnek a chilli tvoří její základní ingredience. Charakteristickou surovinou jsou bambusové výhonky a čerstvá zelenina, kterou poskytuje subtropická příroda celoročně. Hojně se využívají houby a jiné divoké plody. Sečánská kuchyně byla oblíbeným stylem Mao Ce-tunga a je jedním z nejznámějších čínských stylů ve světě.

Východní kuchyně z oblasti Ťiang-su, Fu-ťienu a Chang-čou (Jiangsu, Fujian a Hangzhou)

Kuchyně z úrodných oblastí kolem Jang c´-ťiang. Oblast je domovem čínské pánve wok, jídla jsou tedy vesměs lehce smažená. Další typickou specialitou je dušení do červena v sojové omáčce, cukru a koření. Oblast je domovem kapra, který je zde vyhlášenou specialitou. Oblíbená jsou také vegetariánská jídla.

Kantonská kuchyně Kantonská kuchyně servíruje vyvážená jídla, v nichž se musí odrážet vesmírná harmonie. Jídla jsou buď jing – neboli chladivá či jang – neboli hřejivá. Oba druhy jídel by u stolu měly být ve vzájemné rovnováze. Nejjednodušími jídly jsou „mí“ – nudle či „kongí“ rýžová kaše. Drahými specialitami je polévka ze žraločích ploutví či polévka z vlaštovčích hnízd. Harmonie chutí je velice jemná.

Kantonské speciality se často servírují formou dim sum (doslova dotek srdce). Na vozících jsou umístěny malé košíky či tácky se zhruba čtyřmi kousky identické speciality, společnost u stolu si u obsluhy ukazuje na jednotlivé tácky. Pokud jsou přikryty víčkem, neostýchejte se jej odkrýt. Platí se dle počtu tácků či košíků. Do restaurací tohoto typu se chodí ve větší společnosti, restaurace bývají velmi hlučné.

Etiketa u stolu
Jídlo je v  Číně převážně společenskou událostí. Jídla se objednávají společně pro celý stůl, takto se také ze stolu společně jí. Objednat si sám pro sebe se považuje za sobecké. Ze společných mís se obvykle nabírá vlastními hůlkami, někdy jsou však hůlky přiloženy ke každé míse, pak se nabírá těmito. Hůlky by se nikdy neměly svisle zapichovat do rýže, takto se tradičně servíruje jídlo zemřelým předkům. Polévka se jí až na závěr, miska se přiblíží ke rtům a pevný obsah se přistrkuje do úst hůlkami. Jídlo se často konzumuje velmi rychle, i mezi jednotlivými chody se používají zubní párátka. Nepořádek na stole po hostině je běžný a je očekáván. Srkání u stolu, mlaskání a říhání je považováno za znak slušného vychování, bez doprovodných zvuků by se mistr kuchař mohl domnívat, že jídlo bylo nechutné.

Nápoje

Králem nealkoholických nápojů Číny je čaj. Pije se převážně zelený, fermentovaný černý čaj je vzácný. Čaj se zásadně nesladí. Pivo Pi-ťiu je velmi oblíbené, značek je celá řada, například Blue Ribbon, Qingdao a další. Čínské kořalky – Paj-ťiu  jsou vhodné spíše jen pro otrlé jedince, některé svojí kuchyní i účinky silně připomínají některé z čistících prostředků.

Smlouvání a spropitné

Spropitné není tradiční, dokonce je oficiálně zakázáno.  Na druhé straně se se spropitným počítá, když už se dává, mělo by tak být učiněno před aktem (s nadějí, že takto bude dotyčná služba lepší). Cizinecká cena je na trzích i v malých obchodech vždy vyšší než cena čínská. Smlouvání by proto mělo vést k dosažení ceny čínské. Hlavním předpokladem smlouvání je zdvořilost. Nesmlouvá se ve velkých obchodech s vyznačenou cenou či u zboží, prodávaném na kila. Místní průvodci očekávají spropitné ve výši zhruba dolar na osobu a den.

Měna

Oficiální měnou je žen-min-pi (renminbi - státní měna ČLR, v překladu „lidové peníze“). Základní jednotkou je yuan (hovorově kuai), který se dělí na 10 jiao (hovorově mao), které se dále dělí na deset fen. Bankovky obíhají v hodnotách 1, 5, 10, 20, 50 a 100 yuanů. V bankách, ve směnárnách, v hotelích i jinde se mění vesměs za oficiální kurz, rozdíly tudíž nejsou velké. Zpětná výměna je možná pouze s potvrzením o výměně v bance na letišti. Mezinárodní kreditní karty jsou přijímány v některých luxusnějších hotelích a obchodech. Pro výběr z bankomatu je limit 2000 RMB na transakci, cizinece obslouží jen některé ATM. Kurz je přibližně 6,10 RMB za 1 USD.

Pošta

Velmi spolehlivá a výkonná. Známka na pohled do Evropy stojí 5 RMB.

Časový posun

+ 7 hodin vůči SEČ (v době letního času + 6 hodin). Jedná se o všečínský čas, platný po celém území ČLR. Č as je nastaven pro Peking, v západních oblastech země tudíž slunce vychází velmi pozdě a pozdě zapadá (v Urumči svítá až před polednem a soumrak nastává o půlnoci).

Elektřina

220 V, 50 Hz, střídavý proud, zásuvky jsou 4 základních typů, nejčastější je ovšem typ se 3 kolíky, často bývá k dispozici prodlužovačka se všemi běžnými typy čínských zásuvek, evropské zástrčky lze do některých typů s rozvorkami zasunout.

Telefonování

Telefonní systém funguje poměrně spolehlivě, většina hotelů umožňuje přímé mezinárodní volání. Mimo městská centra je však možnost telefonování značně omezena. Pokrytí signálem GSM je ve velkých městech velmi dobré.

Internet

Přístup na internet je možný. Sazby jsou kolem 40 Y za hodinu. V některých hotelích mají na pokojích možnost připojení WIFI.

Fotografování

Zakázáno je fotografování strategických objektů: vojenská zařízení, mosty, tunely, nádraží, atd jakož i fotografování uniformovaných složek.

Kalendář

V úředním styku se běžně používá gregoriánský kalendář, velký vliv však má i tradiční kalendář lunární, kde jsou roky označovány 12 znameními zvěrokruhu: rok 2007 je rokem Vepře, 2008 rokem Krysy. Rok 2008 je v čínském počítání rokem 4705.

Bezpečnostní situace

Čína je relativně velmi bezpečnou zemí, při pohybu zvláště ve velkých městech je sice třeba náležité ostražitosti, nicméně výskyt kapsářů narůstá a násilné trestné činy jsou velmi řídké.

Kulturní zvláštnosti

Čínská kultura v ČLR prošla nesmírným šokem během kulturní revoluce, přesto jsou staré čínské tradice stále živé, ač ale o poznání méně silně než v Hongkongu či na Tchajwanu.

Základním konceptem chování je udržení tváře (ve smyslu sebedůstojnosti či statutu osoby). Domluva, která přináší uspokojení oběma stranám je preferována nad jednostranným rozhodnutím, konfrontace je až posledním krokem. Číňané také často raději říkají to, co si myslí, že ostatní chtějí slyšet, než to, co si sami myslí nebo to, co je považováno za objektivní pravdu. Je nutno se vyvarovat dotazů, které by měly být zodpovězeny negativně. Zápor se považuje za neslušný. (Typickým příkladem je dotaz typu: „ Je toto cesta do Pekingu?“, ukazujíce na přesně opačný směr. Odpověď nebude v této situaci vždy jednoznačná, i když domorodec u cesty moc dobře ví, kudy se do Pekingu jde, nesouhlas a kategorické „ne“ je ovšem nezdvořilé. Výsledkem pak bývá zamumlání či nejednoznačné přikývnutí, cizinec se vydává po cestě, aby posléze zjistil, že jde vlastně na opačnou stranu. Zde také patrně leží jádro pověstného rčení o „lstivých Asiatech“.)

  • Úsměv má na rozdíl od Evropy též omluvnou funkci. 
  • Důležitou podstatou chodu společnosti  jsou osobní vztahy – kuan-si (guanxi), které se budují pomocí dárečků, drobných služeb, příbuzenských vazeb a podobně.
  • Přijímáme-li od někoho vizitku či jiný psaný předmět, je nutno jej uchopit na důkaz úcty oběma rukama
  • Na území ČLR není dobré navazovat s cizími obyvateli hovor na citlivá témata – problematika Tibetu, Tchaj-wanu a podobně, pokud nevíme přesně s kým mluvíme a co si můžeme dovolit.

Svátky

Nejdůležitější čínské svátky

  • Čínský nový rok (přelom ledna a února) - oslavy nového roku, spojené s dračími tanci, průvody, návštěvy rodin, hradí se staré dluhy
  • Čeng-ming (březen - duben) - svátek předků, spojen s návštěvami hrobů zemřelých, údržbou hrobek a obětováním darů
  • Tuen Ng – svátek dračích lodí (červen) – slaví se na paměť básníka a státníka Čchu-juana, který se na protest proti zkorumpované vládě vrhl do řeky. Oslavy jsou spojeny s dračími loděmi, házením knedlíků do vody, aby se hladové ryby drželi dále od básníkova těla.
  • narozeniny bohyně milosrdenství Kuan Yin - slaví se třikrát ročně
  • svátek hladových duchů (srpen) - jeden den v roce se vrací duchové zemřelých zpět na zem, aby si užili pozemských radovánek, slaví se nákladnými hostinami (duchové se nasytí nehmotnými esencemi a materiální podstatu krmě zanechají pozemšťanům), čínskými operami a dalšími představeními
  • svátek měsíčních koláčků (září) - oslava svržení mongolských vládců ve staré Číně, spojená s konzumací speciálně připravovaného pečiva

Nejdůležitější státní svátky

  • 1. leden  Nový rok
  • 1. květen – Svátek práce
  • 1. říjen – Státní svátek ČLR – vyhlášení ČLR v roce 1949

Peking (Pej-Ťing, Beijing) 北京 

Historie: akoliv oblast Pekingu byla osídlena již od nepaměti, první zmínky o městě jsou až z období Válčících států, kdy zde bylo založeno hlavní město království Yan (Yanjing). Roku 1215 byl Yanjing vypálen Čingischánem a na troskách vzniklo město Ta-tu, zvané též Chánbalyk (Chánovo město, Chánov). Z Chánbalyku ovládal chán Kublaj ohromnou říši. Povstání v roce 1368 vedlo k pádu mongolské dynastie Jüan a vzniku dynastie Ming. Ta-tu bylo přejmenováno na Pej-ping (Severní mír) a hlavní město říše bylo přesunuto do Nankingu. Na počátku 15. století přesunul císoř Yongle dvůr do Pej-pingu a město přejmenoval na Pej-ťing (Severní hlavní město). V téže době vzniklo i jádro města, areál císařského paláce a chrám nebes. Další rozvoj výstavby nastal s příchodem mandžuské dynastie Čching. Na konci 19.století se čchingská říše zmítala v chaosu, město bylo poničeno anglofrancouzskými intervenčními vojsky, později též vojsky 5 velmocí, mezi nimi i Rakousko-Uherska. Po vyhlášení republiky se hlavním městem stal Nanking, v roce 1937 byl Peking okupován Japonci. V lednu 1949 do města vstoupila Lidová osvobozenecká armáda, 1.října 1949 pak byla na náměstí Tchien an-men vyhlášena ČLR. V padesátých letech převážila výstavba dle sovětského stalinistického vzoru, od reforem v osmdesátých letech probíhá v Pekingu mimořádně rozsáhlá výstavba v moderním západním stylu. Dalším impulsem pro rozvoj bylo přidělení olympijských her pro rok 2008 Pekingu.

Orientace: rozloha území Velkého  Pekingu je 16 800 čvtverečních kilometrů, počet obyvatel zhruba 17 miliónů, oficiálně je registrováno 12,35 ml obyvatel. Město je postaveno dle zásad feng-šuej na provoúhlé šachovnici ulic, orientované přesně dle světových stran. Ve středu leží Císařský palác. Hlavní třídy jsou nazývány ta-ťie (dajie)  a dělí se dle pozice vůči dnes již vesměs neexistujícím branám (men) v městském opevnění, tudíž -men-waj ta-ťie (-menwai dajie) znamená vnější třídu, -men-nej ta-ťie (-mennei dajie) znamená třídu uvnitř opevnění. Název třídy se často v průběhu mění dle světových stran: Tung-ta-ťie (Dongdajie - Východní), Si-ta-ťie (Xidajie - Západní), Pej-ta-ťie (Beidajie - Severní) a Nan-ta-ťie (Nandajie -Jižní). Kolem města vedou 4 okruhy, pátý okruh je těsně před dokončením.

Stravování: po celém městě je ohromné množství malých hospůdek a jídelniček, problémem je však, že obsluha hovoří pouze čínsky a jídelníčky, pokud jsou, tak jsou jen v čínštině. Méně složité je pro cizince stravování je v jídelních patrech obchodních domů, kde lze vybírat pohledem a odpadá problém s komunikační bariérou. Zajímavým zpestřením jsou pouliční stánky s různými specialitami, nejvyhlášenější je večerní trh u ulice Wang-fu-ťing (Wangfujing), kde lze ochutnat hada, sumýše i jiné neobvyklosti. Specializované luxusní restaurace podávají místní vyhlášené pochoutky: pekingskou kachnu, mongolské barbecue či pochutiny císařské kuchyně.

Měststká hromadná doprava

  • Metro: metro je nejjednoduším hromadným dopravním prostředkem pro cizince. Stanice jsou značeny velkým D v kroužku – v čínštině ti-tchie (ditie). Popisy stanic jsou jak v čínštině, tak v přepisu pchin-jin. Funguje 16 linek. Provozní doba je od 5 do 23 hodin. Jízdné je jednorázové, základní je od 3 RMB.
  • Taxi: při individuální dopravě v Pekingu je nejvhodnější použít taxi, jež jsou vybaveny taxametry. Orientační cena taxi je 10 jüanů za první 1,5 km a dále kolem 2,30 jüanů za 1 km.  Jízda po 23.hodině je za příplatek cca 20 %. Turisté rovněž musí připomenout zapnutí taxametru a cílovou destinaci je dobré mít napsánu v čínštině.
  • Autobusy a trolejbusy: sť je složitá, nápisy jsou pouze v čínštině. Jednociferná a dvojciferná označení obsluhují střed města,označení 1XX jsou trolejbusy, 3XX jsou příměstské linky. Autobusy fungují od 5 do 23. hodin.

Fakultativní výlety Peking

  • HUTONG TOUR: Prohlídka původní čtvrti Pekingu – procházka tzv. chu-tchungem se zachovanými tradičními domky severně od parku Pej-chaj (Beihai). Projížďka rikšou a návštěva Bubnové věže, z níž byl oznamován ve starých dobách čas a odkud se otevírá nádherný výhled na panorama Pekingu. Orientační cena: 200 jüanů
  • PEKINGSKÁ OPERA Ukázka tradiční pekingské opery s úryvkem ze hry, odehrávající se v období období Tří říší a krátká ukázka lidové akrobacie. Orientační cena: cca 200 jüanů
  • AKROBATICKÁ SHOW Estrádní vystoupení předních pekingských akrobatů všech věkových kategorií. Orientační cena: 200 jüanů
  • PEKINGSKÁ KACHNA Večeře v tradiční čínské restauraci. Na závěr ochutnávka místní speciality - speciálně připravované kachny, jež je ceněna hlavně pro svoji vypečenou kůžičku. Podává se se speciálními plackami, pórkem, okurkou a speciální omáčkou. Orientační cena: 200 jüanů
  • KUNG-FU SHOW Tematické představení ve stylu výpravné show ze života šaolinských mnichů a jejich cesty k dokonalosti s ukázkami mistrovských kousků bojových umění. Orientační cena: 200 jüanů.

Konzulární úřady

Velvyslanectví ČR v Pekingu
Embassy of the Czech Republic
Ritan Lu, Jianguomen Wai, Beijing 100 600
People´s Republic of China
tel. 00 8610 - 653 26 902-4, 653 25 124, 653 24 286, fax: 00 8610 - 653 25 653

Generální konzulát ČR v Šanghaji
Consulate General of the Czech Republic
1375 Huai Hai Zhong Lu, Qi Hua Tower 12B, Shanghai 200031
People´s Republic of China
tel: 00 8621 - 6471 2420, 6474 1439, fax. 00 8621 - 6474 1159

Čína, info o zemi

Obyvatelstvo: Čína je nejlidnatější stát světa. Průměrná hustota je 126 obyvatel na km čtvereční. V samotném Pekingu žije více než 17 miliónů obyvatel. V Číně do roku 2018 platila  politika jednoho dítěte, pomocí které se stát snaží regulovat přírůstek obyvatelstva. 40 % obyvatelstva žije ve městech, zbytek na venkově. Více než 92 % obyvatel je národnosti Chan. Druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Zhuangové, dále Hui, Ujguři, Yi a další. Celkem zde žije více než 55 menšinových národností.

Geografie: Osami Číny jsou 2 řeky, tekoucí ze západu na východ: na severu Chuang-che a na jihu  Jang c´-ťiang. Podél nich se rozkládají velmi úrodné planiny, na nichž vznikala čínská civilizace. Západní část země je tvořena nehostinnými liduprázdnými vysokohorskými a pouštními teritorii. Nejvyšším bodem země je Čomolangma (Mt. Everest) 8850 m.n.m. v Tibetské AO, nejníže položenou oblastí je Tarimská pánev (lokalita Turpan Pendi -154 m.p.m.)

Historie: Čínská civilizace má své počátky v oblasti kolem dolního toku Žluté řeky asi 1700 př. n. l., kdy nastoupila vládu první historicky doložená dynastie Šang. V 11. st. př. n. l. vyvrátil dynastii Šang její jihozápadní soused - kmen Čou, který ovládal centrální Čínu až do 3. st. př. n. l. V tomto období dochází k vytvoření filozofických systémů taoismu a konfucionismu. V období Čou se šířila znalost lití železa, ražení kovových mincí a byla objevena metoda výroby hedvábí. R. 221 př. n. l. nastupuje dynastie Čchin, jejíž vládce Jing Čeng přijal titul Čchin Š´Chuang-ťi, sjednotil dlouho soupeřící útvary v jednotnou říši a posílil severní hranici země systémem spojených pevností - Velkou čínskou zdí. R. 206 př. n. l. získal císařský titul Liou Pang a stal se zakladatelem dynastie Chan, která vládla déle než čtyři století. V tomto období dostaly hranice Číny zhruba dnešní podobu. Po r. 220 se Čína rozpadla na několik válčících království, ke znovusjednocení došlo až za krátké vlády dynastie Suej. Během panování dynastie Sung, která nastoupila v r. 960, byl při odpalování ohňostrojů poprvé použit střelný prach. Čína prožívala svůj zlatý věk: rostla města a kvetl obchod s okolním světem. V r. 1126 si podrobil celou severní Čínu polokočovný kmen Džurčenů z Mandžuska, kteří nastolili v zemi vlastní dynastii Ťin. Na počátku 13. st. napadl Džurčeny mongolský vládce Čingischán. Mongolský vládce Kublajchán zde zakládá dynastii Jüan. Za jeho vlády navštívil Čínu Marco Polo.

V období dynastie Ming - "Zářící" (1368 - 1644) byla opravena a prodloužena Velká čínská zeď do dnešní délky 6 400 km. V roce 1557 založili Portugalci v Macau osadu a do Číny začínají pronikat první jezuitští misionáři. Mandžuská dynastie Čching zahájila periodu nové územní expanze. R. 1683 obsadila ostrov Tchaj-wan, připojila ke svému území rozsáhlé oblasti na severozápadě a umístila v Tibetu posádku. Avšak nespokojenost s čchingskou dynastií se neustále stupňovala a menší vojenská vzpoura ve Wu-čchangu v r. 1911 uvedla do pohybu rozsáhlé opoziční hnutí. Sinchajská revoluce brzy svrhla monarcii a 1. ledna 1912 byl vyhlášen prezidentem nové Čínské republiky Sunjatsen.

O moc v zemi začali soupeřit oblastní vojevůdci, jejichž armády způsobily nesmírné škody a miliony obětí. V r. 1919 se v zemi vzedmula mohutná vlna nacionalismu namířená proti zahraniční přítomnosti. R. 1921 byla založena Komunistická strana Číny. Nacionalistická strana Kuomintang se spojila s komunisty, aby mohla čelit výbojů generálů ze severu a znovusjednotit zemi. V r. 1927 však vůdce Kuomintangu Čankajšek provedl převrat a mnoho komunistických spojenců nechal zlikvidovat. V říjnu 1934 zahájilo asi 100 000 komunistů dlouhý ústup směrem na sever, který se proslavil jako "Dlouhý pochod". Komunisté pod vedením Mao Ce-tunga vytvořili Rudou armádu. Mezitím v r. 1931 Japonci vpadli do Mandžuska a v r. 1937 obsadili severní a střední Čínu. V r. 1945 přerostl boj mezi Kuomintangem a komunisty v otevřenou občanskou válku. V té byl Kuomintang na hlavu poražen a 1. října 1949 byla vyhlášena Čínská lidová republika v čele s Mao Ce-tungem.

V r. 1958 dal Mao pokyn k zahájení "velkého skoku", což byl pokus o urychlení hospodářského růstu rozsáhlou mobilizací venkovského obyvatelstva. Tato akce však skončila katastrofálním neúspěchem. Ve snaze znovu získat politickou iniciativu zahájil Mao v r. 1966 "velkou proletářskou kulturní revoluci". Ta však měla za následek anarchii, vlna teroru způsobila smrt nejméně 400 000 Číňanů. Orgány moci a celá společnost byly paralyzovány a klíčové pozice v zemi zaujala armáda. Po Maově smrti v r. 1976 nastoupili k moci umírnění přívrženci postupných hospodářských reforem. Od r. 1987 se rozvinula široká debata o demokratizaci země, v květnu 1989 však armáda na náměstí Nebeského klidu zmasakrovala poklidnou demonstraci. Na začátku devadesátých let ale Čína nastoupila impozantní cestu urychleného ekonomického rozvoje a podpory soukromého podnikání.

Jazyk & písmo

Jazyk: oficiálním jazykem ČLR je pekingský dialekt čínštiny, zvaný mandarínština (ve smyslu úředničtina), oficiálně zvaný pchu-tchung-hua [putonghua] (běžná řeč).  Na území Číny se ovšem používá dále 7 velkých jazykových dialektů: kantonština (jüe), šanghajština (wu), min-pej, mi-nan, siang, gan a hakka. Čínština je jazyk tónový, severní varianty mají  4 tóny a 1 netonální zvuk. První tón je vysoký rovný, druhý je stoupavý (jako v otázce), třetí je hluboký a poslední je klesavý, tak trochu jako v rozkazovacím způsobu. Jižní dialekty mají tónů více, kantonština například 9. Čínská slova jsou jednoslabičná. Mandarínská čínština se zapisuje pomocí znaků, pro přepis do latinky byl roku 1954 zaveden v ČLR přepis pchin-jin (pinyin).  V češtině se ale používá stále ještě česká transkripce, využívající českých hlásek, přepis pchin-jin je bez znalosti pravidel četby téměř nerozluštitelný např. Qin je Čchin, Renmin je Žen-min a podobně. České slovo Češi by se systémem pchin-jin přepisovalo zhruba jako Qexi. Jak pchin-jin, tak česká transkripce ovšem nezachytávají tonálnost. Jiné dialekty (kantonština apod.) nemají dosud ustálené systémy transkripce, používá se vesměs fonetický anglický přepis, ovšem též bez tonálnosti. V praxi tudíž platí, že pro seriózního zájemce o čínštinu je nejlépe osvojit si základní znaky.

Písmo: základem psané čínštiny je dodnes reforma z doby dynastie Čchin z 3. stol. př.n.l.  Znaky mají v menšině piktografický význam či ve většině případů jsou složené z radikálu, který nese významovou složku, a fonetika, jenž zpřesňuje zvukovou složku. V praxi existuje přes 56 000 znaků, za úroveň gramotnosti se považuje znalost  2000 až 3000 znaků. Všechny znaky sestávají ze zhruba 20 základních tahů, směr a pořadí tahů je pevně dáno. Čínské znaky převzala i japonština, korejština a vietnamština, dnes se používají v klasické podobě pouze v japonštině. V rámci alfabetizační kampaně v padesátých letech  v ČLR došlo k zjednodušení základních znaků, v Hongkongu, Macau a na Tchajwanu však znaky zůstaly původní. Dnes se některé klasické znaky opět začínají v rámci módnosti objevovat i na území ČLR.

Malý slovníček čínštiny                                                                 

Ahoj.

Ni-chao.

Děkuji.

Sie-sie

Nerozumím.

Wo pu ming paj.

Mluvíte anglicky?

Ni chuej šuo jing-jü ma?

Nashledanou  

Caj-ťien

Dobré ráno

Cao-čchen chao.

Dobrý večer.

Wan-čchen chao

Dobrou noc.

Wan-an.

To je drahé.

Pchien-ji.

Číslovky

1

I

11

Š-i

2

Er

12

Š-er

3

San

15

Š-wu

4

S

20

Er-š

5

Wu

30

San-š

6

Liou

40

S-š

7

čchi

50

Wu-š

8

Pa

100

i-paj

9

Ťiou

200

Liang-paj

10

š

1000

i-čchien

西安 SI-AN (XIAN)

Historie: Si-an je hlavním městem provincie Šan-si (Shaanxi), která patří k nejdříve osídleným lokalitám v Číně. Za významných dynastií Suej a Tang byl Si-an jejich hlavním městem a oblast se stala křižovatkou obchodních cest. V době dynastie Tang měla jejich metropole přes 1 milión obyvatel a byla největší v Asii. Město se tehdy jmenovalo Čang-an – Dlouhý mír. Si-an se stal východiskem čínského vývozu po tzv. „Hedvábné stezce“.  Pod tímto pojmem se rozumí řada obchodních tras, které vedly po souši i po moři. Za počátek této slavné obchodní cesty se považuje již rok 138 př.n.l., kdy císař vyslal výpravu na západ od Číny.  Po Hedvábné stezce proudilo nejen zboží, ale probíhala tu i kulturní výměna informací s jinými civilizacemi (Egypt, Mezopotámie a především Indie). Do Číny se dováželo hlavně sklo, šafrán a jantar.  S rozvojem hedvábné stezky rostl i význam Si-anu. Nejotevřenější světu byla tato dávná obchodní stezka pravděpodobně v době vlády mongolské dynastie Juan, kdy do Číny dorazil i cestovatel Marco Polo. Od 16. století byl obchod se západem v rukou Turků a objem obchodu klesal. S rozvojem námořní dopravy a úpadkem velkých impérií obchod podél této trasy postupně zaniká a význam města klesá.

Terakotová armáda: Tato památka se nachází 30 km východně od Si-anu. Panovník Čchin Š´- chuang-ti (Qin Shihuangti) v čele silného státu Čchin sjednotil Čínu, zavedl jednotné míry, váhy a písmo. Pustil se stavby Velké čínské zdi a systému zavodňovacích kanálů, často za cenu tvrdé tyranie. Přestože období vlády dynastie Čchin bylo krátké, patří ke klíčovým momentům čínské historie. K objevu figur císařských vojínů, součásti posmrtné výbavy mocného panovníka, došlo zcela náhodou v roce 1974, když místní rolníci hledali vodu. Na ploše 12.600 m² je rozestaveno 6.000 bojovníků o výšce 1,8 metru v plné zbroji a se skutečnými zbraněmi, válečné vozy i koně v životní velikosti a bitevní pozici. Tato impozantní armáda jen dokládá moc qinského vládce. Atmosféra je natolik sugestivní, že vzbuzuje představu živé armády, která je právě v pohybu. V roce 1987 byla terakotová armáda začleněna do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Velká pagoda divoké husy: Byla vybudována na půdě kláštera Milosrdenství v roce 648. Velká pagoda byla vybudována k poctě matky císaře Gaozonga a byla určena k úschově buddhistických textů učence Suan-canga (Xuanzanga), který je přinesl ze svého mnohaletého pobytu v Indii.  Pagoda se stala symbolem kulturních vztahů mezi Indií a Čínou a počátků buddhismu v Číně.

Malá pagoda divoké husy se nachází na půdě kláštera Jianfusi. Bylo vybudována v roce 709, je 43 m vysoká a již odolala více než 70 zemětřesením. V klášteře je uložen prý zázračný bronzový zvon.

Městské opevnění Dochované městské opevnění pochází z raného období dynastie Ming. Opevnění má obvod 14 km s čtyřmi městskými bránami a věžemi v rozích. Zvonová věž dříve oznamovala čas a stojí v centru města, Bubnová věž z roku 1380 stojí na západě města a je 33 m vysoká.

上海 ŠANGHAJ (SHANGHAI)

Historie: Tato metropole jižní Číny leží na mohutné řece Huangpu Jiang při deltě Dlouhé řeky, která se vlévá  do Východočínského moře. Řeka Huangpu je splavná pro zaoceánské lodě, které tak připlouvají až do centra města. Díky tomu je Šanghaj (v překladu znamenající Nad mořem) již od 17.století jedno z nejrušnějších center jižní Číny. Již v polovině 19.století zde žilo více než 4, 5 miliónu obyvatel a mnoho zahraničních obchodníků. Například v roce 1925 zde bylo uskutečněno 42 % čínského zahraničního obchodu. Dnes zde žije více než 13 miliónů obyvatel na ploše 5.800 km². Patří do trojice měst pod přímou správou čínské vlády.  Převratné změny zaručují městu zůstat centrem průmyslu, obchodu, ale i vědy a techniky. Za posledních 10 let bylo vybudováno několik nových mostů, ale i část metra, které je v zdejších geologických podmínkách velice obtížné postavit. Vyrůstá zde i zvláštní ekonomická zóna Pudong – nové centrum obchodu a financí s mnoha mrakodrapy. V rámci výstavby Pudongu bylo strženo staré čínské město.

Zajímavosti: Centrem města je nábřeží řeky Chuang-pu Ťiang (Huangpu Jiang), zvané angloindickým výrazem Bund (čínsky Waitan), kde se nachází mnoho monumentálních budov evropského i amerického vzhledu,. Jakož i ultramoderní výstavba současnosti s dominantou Šanghaje – šanghajskou věží.  Ulice Nan-ťing Lu (Nanjing Lu) zůstává nejživější z rušných šanghajských ulic, najdete zde obchody, restaurace i zábavní podniky. Chrám Jadeitového Buddhy: Nejznámější historickou památkou města je určitě Chrám jadeitového Buddhy, který dostal název podle dvou vzácných plastik Buddhy Šákjamuniho. Sochy Buddhů pocházejí z daru buddhistického duchovního, který je přinesl z poutě do Indie a Barmy r.1882.

Metro je nejjednoduším hromadným dopravním prostředkem pro cizince. Stanice jsou značeny zubatým M v kroužku. Popisy stanic jsou jak v čínštině, tak v přepisu pchin-jin. Funguje 5 linek, ve výstavbě jsou i další linie. Linky jsou z větší části nadzemní. Provozní doba je od 5 do 23 hodin. Jízdné jedle vzdálenosti, a to 3 – 7  RMB.

Doporučené zájezdy

Mohlo by se vám líbit

Celý svět na dlani

Vybírejte podle kontinentu

Afrika

Asie

Severní Amerika

Latinská Amerika

Evropa

Australie a Oceánie