Peru - důležité informace před cestou

Třetí největší stát Jižní Ameriky se rozkládá na jejím západním pobřeží, po obou stranách And při Tichém oceánu. Ne nadarmo se mu přezdívá „indiánský stát“. Peru totiž nabízí mnoho zvláštností a kontrastů, které fascinují turisty a cestovatele z celého světa. Samotný název země znamená v překladu „dostatek“ a pochází z doby existence bohaté a slavné říše Inků, o jejíž zánik se přičinili španělští dobyvatelé.

Samotnou vyspělost původní civilizace dokazují zachovalé stavby obdivuhodných kamenných pevností vysoko v nepřístupných horách. Příkladem budiž třeba majestátné Machu Picchu, posvátné místo Inků sloužící k uctívání boha slunce nebo horské město Cuzco. Tajemství tohoto místa podtrhují třeba záhadné obrazce v poušti Nazca. Tak jako tak je Peru místem, které uchvátí i ty nejnáročnější cestovatele. Pojďme se společně seznámit s touto tajemnou zemí.

Festival Slunce

Politické uspořádání

Oficiální název Peru zní Peruánská republika (República del Perú). Ta je od roku 1979 republikou s prezidentským systémem. V roce 1992 došlo k rozpuštění dvoukomorového parlamentu, o které se zapříčinil tehdejší prezident Alberto Fujimori. Zároveň podpořil vznik nové ústavy, která byla přijata o rok později. Ústavou byl zajištěn parlament jednokomorový a silnější pravomoci pro prezidenta. V roce 2003 byl zahájen proces decentralizace.

Prezident (od roku 2016 je jím Pedro Pablo Kuczynski) je volen ve všeobecných volbách na období pěti let. Mezi jeho hlavní pravomoci patří řízení a koordinace vlády. Zároveň je také předsedou Rady ministrů. Jednokomorový parlament tvoří 130 členný Kongres s funkčním obdobím 5 let. Předsedou Kongresu je od roku 2017 Luis Galarreta.

Peru je členským státem Společenství latinskoamerických a karibských států, Unie jihoamerických národů, Pacifické aliance, Latinskoamerického hospodářského systému, Latinskoamerického integračního sdružení nebo Andského společenství.

Vstupní formality

Cestujete-li do Peru za poznáním nebo odpočinkem a vaše cesta nepřesáhne období šesti měsíců, nejsou zde vyžadovány žádná speciální víza ani dokumenty. Potřeba je pouze pas, který bude platný ještě šest měsíců po návratu zpět do rodné země (doporučujeme s sebou vzít i kopii pasu, která se vám bude hodit v případě odcizení anebo ztráty původního dokumentu).

Při vstupu do země obdržíte migrační kartu TAM (Tarjeta Andina de Migraciones), jejíž dvě části vyplníte ještě před samotnou pasovou kontrolou, kde vám informace na kartě potvrdí úředník pasové kontroly a kartu navrátí. Lístek následně odevzdáváte při vycestování ze mě.

Pokud byste kartu ztratili, zaděláváte si na nepříjemné administrativní problémy a povinnost úhrady správního poplatku. Při vstupu do země budete kromě migrační karty vyplňovat i celní prohlášení.

Pokud do Peru cestujete na dobu, která přesáhne 183 dnů (anebo za jiným než turistickým účelem), je potřeba si obstarat vízum na velvyslanectví Peru v Praze. Délka pobytu v tomto případě může činit pouze devadesát dnů s možností následného prodloužení na migračním úřadě v Peru.

Očkování a lékař

Při cestách do Peru není vyžadováno žádné povinné očkování. Výjimku tvoří pouze cestovatelé, kteří do země přijíždějí z endemických oblastí výskytu žluté zimnice. Tito musí předložit certifikát o očkování proti žluté zimnici.

Pokud do země cestujete, překontrolujte si váš očkovací průkaz, popřípadě se nechte opětovně přeočkovat. Co se týče doporučených očkování, patří mezi ně třeba hepatitida typu A a B. Před cestou byste neměli vynechat ani očkování proti tetanu a břišnímu tyfu.

Co se týče lékařské péče, pořád je potřeba myslet na to, že Peru je rozvojová země, se značným podílem soukromých vlivů ve zdravotnictví a velkým korupčním potenciálem. S kvalitnější zdravotní péčí můžete počítat pouze ve městech. Pokud byste chtěli zdejší zdravotnictví srovnávat s tím evropským, zamiřte raději na soukromou kliniku.

V Peru totiž existují tři typy nemocnic. Jako první zmíníme řetězec státních nemocnic, který se zde jmenuje „Minsa“. Tento řetězec nabízí pojištění zdarma pouze pro hrstku nejchudších obyvatel Peru. O tom, kdo bude mít bezplatné pojištění nárok, rozhoduje schvalovací komise. Do nemocnice ale samozřejmě může přijít kdokoli.

Dalším typem státních nemocnic jsou tzv. EsSalud. Do této sítě spadá většina pracujících a společností a je určena pro střední třídu. Pokud tedy nastoupíte do práce v Peru, s největší pravděpodobností budete mít pojistku na tento druh nemocnic.

Posledním typem jsou soukromé kliniky, na kterých si platíte naprosto vše. Na druhou stranu za vynaložené peníze získáte poměrně kvalitní sužby.

Velkým problémem jsou dlouhé čekací lhůty. Pokud vás například lékař státní nemocnice odešle na náročné vyšetření, počítejte s čekací dobou dosahující několik dlouhých měsíců. Řada osob tak tuto situaci řeší návštěvou soukromých klinik.

Nejkvalitnější a nejmodernější zdravotnictví na vás čeká v Limě. Počítejte ovšem s tím, že péče zde je opravdu finančně nákladná. Proto je dobré vybavit se z domů všemi potřebnými léky, případně i dalším zdravotnickým materiálem, který se vám může na cestě hodit. Doporučujeme také sjednat odpovídající cestovní připojištění s dostatečnými limity.

Vlajka

Vlajku Peru tvoří tři stejně široké svislé pruhy vyvedené v červené a bílé barvě. Uprostřed vlajky najdete štít ze státního znaku z roku 1825, který obepínají dvě zelené ratolesti, vavřínová a palmová, spojené dole červenou stuhou. Co se týče štítu, ten je dělený a v horní části půlený. V prvním modrém poli je vyobrazena žlutá lama, ve druhém (bílém) zelený chinovník. Ve spodní části najdeme žlutý roh hojnosti s vysypanými žlutými mincemi, symbolizující nerostné bohatství. Nad štítem je zelený vavřínový věnec ke cti hlavního města Limy. Červená barva vlajky symbolizuje krev bojovníků za svobodu, bílá právo a spravedlnost. Vlajku v této podobě Peru používá od roku 1825.

Náboženství

90 % věřících v Peru tvoří římští katolíci. Toto náboženství sem bylo zavlečeno španělskými dobyvateli. Od roku 1973 ale existuje v Peru úplná náboženská svoboda. Protože tady žije nespočet kmenů, dochází zde k prolnutí křesťanství s místními náboženskými rituály. Kromě římských katolíků tady žije i menší množství protestantů, židů a muslimů.

Jazyk

Oficiálním a úředním komunikačním jazykem Peru je španělština, kečuánština a ajmarština.

Měna

Oficiální měnou Peru je peruánský nuevo sol (PEN). Průměrný kurz měny peruánského nuevo sol je asi 7.1346 Kč.

Gramotnost

Asi 88,7 % obyvatel Peru je gramotných.

Důležitá telefonní čísla

Čísla na turistickou policii jsou rovnou dvě: 225-8699 a 225-8698. Obecné číslo na polici je 105, hasiče zavoláte prostřednictvím čísla 116, první pomoc číslem 115.

Doba letu

Peru je od Prahy vzdáleno asi 11 140 kilometrů. Přibližná doba letu (při průměrné rychlosti 800 km/h) je tedy stanovena na necelých 14 hodin.

Časový posun

Oproti našemu časovému pásmu je v Peru o 6 hodin méně.

Počasí a podnebí

V Peru můžete narazit na podnebí dusných tropů, až po sněhem pokryté vrcholky hor s řídkým vzduchem. Nejvhodnější doba pro cestování do pobřežních oblastí je od listopadu do dubna (17-29 °C), do hor od dubna do listopadu a do pralesů od června do srpna.

  • Více se dozvíte na stránce Kdy jet.

Nápoje a strava

Spousta průvodců tvrdí, že jídlo a pití je v Peru jedinečné a uspokojí i ty nejrozmazlenější jazýčky. Cestovatelé, kteří již Peru prozkoumali a místní speciality měli možnost ochutnat, jim dávají a zároveň nedávají za pravdu. Uznávají, že chuť tradičních pokrmů je opravdu vynikající. Na druhou stranu litují, že pravých peruánských specialit je poměrně málo. Na čem si můžete pochutnat? Vyzkoušejte třeba následující pokrmy.

Masožravci si jistě pochutnají na Lomo Saltado – steaku smaženém s cibulí, rajčaty a bramborami, který je nejčastěji podáván s rýží. Tento oblíbený pokrm je servírován prakticky v kterékoli restauraci, do níž vstoupíte. Za zmínku jistě stojí také nevařený mořský okoun - Ceviche de Corvina, který je marinovaný v citronu, chilli a cibuli a podávaný studený s vařenými bramborami. Pokud milujete polévky, nevynechejte tu s názvem Sopa a le Criolla. Jde o lehce kořeněnou nudlovou polévku s hovězím masem, vejci, mlékem a zeleninou.

tradiční Peruánská zeleninová polévka

Ze sladkých jídel vám místní mile rádi naservírují třeba Arroz con leche – sladkou rýžovou kaši, která je skvělou sladkou tečkou po vydatné večeři.

Peruánská kuchyně se v mase zaměřuje zejména na drůbež či ryby, v menší míře se můžete setkat s hovězím nebo lamím masem. Raritou je ale maso zvané „cuy“. Pokud byste nevěděli, co si pod ním představit, prozradíme vám, že jde o morče upravované na nejrůznější způsoby. Podává se ale pouze při výjimečných, ba dokonce slavnostních příležitostech.

Co se týče kuřecího masa, také to je upravováno na nespočet způsobů. Setkat se můžete s klasickou pečenou variantou v podobě „pollo asado“ nebo variantou, kdy je kuře smažené na přírodní způsob a podávané s rýží nebo bramborem. Oblíbené je i kuře „aji de gallina“, které představuje vlastně kuře naložené v delikátní směsi ze žlutých chilli papriček.

Hovězí maso se často připravuje jako „lomo saltado“. Tajemství jeho chuti spočívá ve směsi bylinek, česneku a chilli. Bohužel ne vždy se v restauracích trefí do chuti s tuhostí masa. Někdy si holt docela dlouho „požvýkáte“.

Máte-li chuť na ryby a mořské plody, ochutnejte peruánské národní jídlo „ceviche“ - syrové mořské plody nebo ryby marinované v limetkové šťávě a chilli papričkách. Pokrm dostanete naservírovaný společně s cibulí, kukuřicí a bramborami.

Zapomenout nesmíme ani na nápoje. Tradičním peruánským nápojem vyráběným z kukuřice je mírně alkoholická chicha (čiča), které místní přezdívají pivo. S naším pivem ale nemá nic společného. Peruánci také hodně popíjejí čaj z koky, nebo anýzový čaj. Ochutnat můžete také zdejší kořalku Pisco vyráběnou z vína.

Pokud vám přijde její chuť příliš výrazná, můžete si poručit drink jménem „pisco sour“, který obsahuje nejen zmíněnou kořalku, ale také limetky, cukr, led a syrový vaječný bílek. Ochutnat musíte i tradiční „Inca Colu“ - nesmírně sladký, zářivě žlutý nápoj s chutí po žvýkačkách Pedro. Pochutnat si ale můžete také na čajích s přídavkem koky anebo anýzový čaj, který příjemně zahřeje.

Nákupy

Vše potřebné lze koupit v obchodních centrech a supermarketech. Na většině navštívených míst je možnost zakoupit typické suvenýry. Pokud potřebujete koupit více suvenýrů najednou, doporučujeme zamířit přímo do Limy, kde koupíte vše od dýmky z džungle po vlněné pončo z hor. Ceny však bývají poněkud vyšší, avšak kvalita a výběr je odpovídající. Doporučujeme projít pár obchodů a porovnat jednotlivé ceny suvenýrů. Zdá-li se vám jejich cena pořád vysoká, zamiřte na trhy anebo do menších vesniček, kde jsou zvyklí na smlouvání.

Doprava

Do Peru budete pravděpodobně cestovat s nějakou leteckou společností. Budete-li se chtít dostat do odlehlejších částí země, i v tomto případě se bez letecké společnosti neobejdete. Letadlo je jednoznačně způsob, jak ušetřit spoustu času, ovšem za adekvátní cenu. Letenky prodávají prodejci letenek nebo cestovní kanceláře ve všech větších městech. Lety bývají většinou plné a dostat rezervaci na krátké lety může být někdy problém. Počítejte také s tím, že ke všem letenkám prodaným v Peru se připočítává osmnáctiprocentní taxa.

Mezi jednotlivými městy můžete docela obstojně a pohodlně cestovat také meziměstskou autobusovou dopravou. Lístky jsou poměrně levné. Autobusem se můžete dostat prakticky všude s výjimkou hor, pralesů a Machu Picchu. Ze společností, které autobusovou přepravu nabízí, můžete doporučit zejména dvě - Ormeňo a Cruz del Sur. Pokud nikam nespěcháte, ale zároveň chcete ušetřit, můžete vsadit také na autobusy společnosti CIVA a Expreso Sudamericano. Chcete si dopřát trochu toho luxusu? Pak využijte luxusních autobusů Imperial or Similar.

Velmi podobná situace platí také u městské autobusové dopravy, která je sice přeplněná, ale cenově přijatelná. V autobusu si můžete sednout, kam jen chcete. Pokud potřebujete, aby autobus zastavil, zakřičte „baja“.

cestování po Peru můžete využít také vlaky, které se tady dělí na dvě třídy. Druhá třída sice bývá levná, ale přeplněná, nepohodlná a plná zlodějů. Proto volte raději první třídu, která je sice o 25 % dražší, na druhou stranu však poskytuje nesrovnatelný komfort.

Co se týče lodní přepravy, tu u pobřeží prakticky nenajdete. V nížinách na východě země je ale lodní doprava nezastupitelná. Jezdí tu dva typy lodí - malé zakryté kánoe a velké nákladní lodě. Malé lodě fungují jako „vodní autobusy“ a taxíky a většinou dokážou najednou přepravit maximálně 24 osob.

Upřednostňujete cestování taxíkem? Pak pozor na to, ke komu sedáte. Mnoho Peruánců si totiž na sklo napíše fixou „taxi“ a je z nich „taxi“. Vždy si proto před cestou dohodněte závaznou cenu a na té při vystupovaní trvejte. Taxíky jsou tady prakticky na každém rohu.

Asi nejméně výhodná a ekonomická je možnost pronájmu automobilu. Automobilové půjčovny najdete nejvíce v Limě, počítejte ale s tím, že pronájem vozu je opravdu finančně nákladný. Půjčovny navíc vyžadují, aby vám bylo alespoň 25 let. Odradit od půjčení aut by vás měla i špatná kvalita silnic, agresivní řidiči a zloději.

Obyvatelé

V roce 2017 žilo v Peru 31 036 656 obyvatel. V samotných městech žije na 70 % obyvatel, z toho víc než čtvrtina v oblasti Velké Limy. Asi 50 % obyvatelstva tvoří Indiáni (zejména pak kmeny Kečua a Aymará), 37 % míšenci indiánů a Evropanů a 15 % Evropanů převážně španělského původu. Peru však obývá i několik původních nekontaktovaných indiánských kmenů. Většina těchto kmenů žije v naprosté izolaci od zbytku země, mluví svým jazykem a živí se lovem, rybolovem a zemědělstvím. Někteří obyvatele jsou navíc také potomky slavných Inků.

Elektrické napětí

Napětí v Peru je 220 V (50 nebo 60 Hz). Pozor ale na elektrické zásuvky, které se od evropského typu liší. V peru narazíte na klasické „americké zásuvky“ s dvěma plochými hroty. Proto je potřeba cestovat s adaptérem (typ I).

Další informace

Cestujete-li do Peru, mějte na paměti, že zde platí obvyklá dovozní omezení pro cestovatele. Navíc je zakázáno dovážet potraviny v surovém stavu, více než 200 ks cigaret, 1 litr alkoholických nápojů a pochopitelně i drogy. Od 1. ledna 2000 není povoleno vyvážet žádné živočichy odchycené ve volné přírodě. Povolován je pouze vývoz zvířat narozených v zajetí (v chovných stanicích) s příslušnými certifikáty.

Pozor si dávejte také na fotografování třeba na tržištích anebo v džungli. Někteří Peruánci jsou na focení citliví. Věří totiž, že jim objektiv fotoaparátu může ukrást duši. Respektujte proto jejich kulturu a zvyklosti, přeci jen jste tady pouze na návštěvě.

fotografování v peru

Celý svět na dlani

Vybírejte podle kontinentu

Afrika

Asie

Severní Amerika

Latinská Amerika

Evropa

Australie a Oceánie